Mýty o jídle - Jaká tvrzení jsou nejčastější?
Každý z nás za život určitě slyšel pár zaručených „pravd“ o jídle. Už naše babičky třeba tvrdily, že po černém pivu rostou prsa, dnes se zase hodně skloňují bio či light potraviny. V době, kdy jsme ze všech stran doslova přehlceni informacemi, se zkrátka setkáváme s celou řadou tvrzení ohledně škodlivosti nebo naopak prospěšnosti některých potravin, případně látek v nich obsažených. Ta se mohou, ale také nemusí zakládat na pravdě. Shrnuli jsme proto pro vás nejčastěji skloňované mýty, které slýcháme v souvislosti s jídlem. Některé vás možná překvapí…
1.VŠECHNA „ÉČKA“ JSOU ŠKODLIVÁ
Taky v supermarketu zkoumáte etikety na potravinách, a pokud na nich najdete jakýkoli kód Exxx, nekompromisně je vrátíte do regálu? Pak vězte, že není „éčko“ jako „éčko“, ačkoliv se traduje, že našemu zdraví škodí úplně všechna. Co vlastně „éčka“ jsou? Jedná se o aditiva, tj. přídavné látky, které se během výroby přidávají do potravin. Prodlužují jejich trvanlivost, zvýrazňují či upravují chuť, vylepšují barvu. Tyto látky mohou být přírodní, přírodně identické a syntetické. V současnosti je známo až 3000 různých éček. Patří mezi ně antioxidanty, barviva, konzervanty, sladidla, kyseliny, regulátory kyselosti, soli a mnoho dalších. U nás jsou některé z těchto látek zakázány, pravidla pro používání přídavných látek upravuje Ministerstvo zdravotnictví ČR.
*Málokdo ale ví, že přírodní aditiva našemu zdraví neškodí! Jde např. o E 100 kurkumin, E 101 riboflavin, E 140 chlorofyly, E 150a karamel, E 160a karoteny a další. Než tedy potravinu odsoudíte, prozkoumejte, o jaká „éčka“ jde. „Současné poznatky neukazují na možnost, že by aditiva výrazně podporovala například nárůst hmotnosti, i proto, že jejich množství v potravině je většinou velmi malé. Daleko důležitější pro zdraví je celkový energetický obsah, množství tuku a cukrů v potravině, případně přítomnost částečně ztužených tuků,“ říká nutriční specialista RNDr. Pavel Suchánek z FitBee s. r. o. Seznam „éček“ najdete na https://www.dtest.cz/ecka.
2.BIO POTRAVINY JSOU ZDRAVĚJŠÍ
Fakt, že potravina, ať už jde o jablko, rajče, salám nebo třeba čočku, nese označení bio, nemusí automaticky znamenat, že je zdravější než ta běžná. Je ovšem pravdou, že biopotraviny (jako produkt ekologického zemědělství) obsahují většinou méně pesticidů a herbicidů a podstatná je i skutečnost, že farmáři se při jejich pěstování chovali šetrně k půdě i ke zvířatům. Náklady na takovou produkci jsou pak vyšší, proto je bio také dražší. Pravidla pro pěstování a certifikaci biopotravin má v kompetenci ministerstvo zemědělství.
*Mezi bio a běžnými potravinami je ale jen velmi malý rozdíl, pokud jde o naše zdraví. „Bio potraviny mají většinou vyšší obsah některých zdraví prospěšných látek (třeba vitaminů), ale v některých případech i rizikových složek (například dusičnanů), a to kvůli hnojení klasickým kravským hnojem. Osobně si myslím, že lidé nakládají s biopotravinami šetrněji a více si jich považují, protože jsou obecně dražší,“ vysvětluje Pavel Suchánek a dodává: „Zatím ale´nebyl prokázán zásadní rozdíl ve vlivu na lidské zdraví. Možná i proto, že bio bůček je pořád bůček, tudíž energetická bomba a zdroj nadbytečného tělesného tuku.“
3.KONZUMACÍ LIGHT POTRAVIN SE HUBNE
Taky se domníváte, že jogurtů nebo sýrů s označením light můžete sníst, co hrdlo ráčí a ještě po nich zhubnete? Je to jen jeden z dalších mýtů! I ten, kdo neumí anglicky, nejspíš ví, že light znamená lehký. Je tedy fakt, že potraviny takto označené jsou „odlehčen铨a skutečně obsahují méně tuku. To ale neznamená, že jsou dietní a že jich můžeme zkonzumovat více, protože nemají v podstatě žádné kalorie. Light potraviny by měly podle pravidel obsahovat alespoň o 30% méně tuku, než ty ostatní. Zároveň však v sobě skrývají i umělá sladidla, konzervační a aromatické látky, které našemu zdraví příliš neprospívají.
*„Poznatky jsou takové, že ve většině případů light potraviny opravdu nevedou ke zhubnutí. Často i proto, že snížení podílu tuku je nahrazeno výrazným navýšením obsahu škrobů a cukrů, které mají vliv na rychlejší nástup hladu. Pod dojmem toho, že je potravina daleko méně energeticky vydatná a tudíž je bezpečná, lidé nakonec snědí daleko větší porce, než je vhodné. Požadovaný výsledek je tedy nedostaví,“ doplňuje nutriční specialista.
4.PO PÁTÉ VEČERNÍ SE UŽ NESMÍ JÍST
Hodně z nás, obzvlášť žen nad padesát let, důvěřuje názoru, že po 17. hodině by si neměli vzít do úst už ani sousto, jinak budou přibírat ostošest.
Jenže to až tak úplně pravdivé není. Kdy si dáme večeři, to by mělo záležet večeři na našem denním režimu, tj. kdy vstáváme a kdy chodíme spát. Obecně platí, že na posledním jídle bychom si měli pochutnat 2 až 3 hodiny před spaním. Nejvíce však záleží na tom, co jíme a kdy.
*„Večerní jídlo je velké téma a zkušenosti z poradny FitBee ukazují, že pokud v tu dobu konzumujeme kvalitní bílkoviny spolu se zeleninou (třeba rybu se zeleninovým salátem, kuřecí maso s listovým salátem, tvaroh s menším množstvím ovoce), tak se tím podpoří rychlost metabolismu. Bílkoviny tak mohou výrazně pomoci hubnutí, nebo nárůstu aktivní svalové hmoty,“ upozorňuje Pavel Suchánek. Pokud si naopak k večeři dopřejete příliš pečiva nebo ovoce (zejména jako poslední jídlo), vede to k uvolňování většího množství inzulinu a tudíž ke zpomalování metabolismu a podpoře ukládání tuku. Ovoce, pečivo a sladkosti jsou tedy před spánkem zapovězené!
Více mýtů o potravinách najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 14.