7 divů Českého ráje
Česko je zemí hradů a zámků. A ačkoli je v zimě většina památek zavřená, mohutné zdi ani mimo hlavní sezonu tak úplně nespí. Co se odehrává za zámeckými branami, když jimi projde poslední návštěvník? Jaké to vlastně je, bydlet na starobylém sídle uprostřed lesů? A čím si »hradní páni« krátí volný čas? To nám prozradil bývalý kastelán hradu Valdštejn Ladislav Koucký (75).
Většina z nás má za to, že být kastelánem musí být velká romantika. Jaká vlastně tato práce ve skutečnosti je?
„Velmi všestranná, výlučná, ale milá. Kastelán se stará v podstatě o všechno. O celý hrad nebo zámek, o údržbu, návštěvníky, výběr a školení průvodců a v neposlední řadě i o pořádání různých kulturních akcí. Je to vlastně takové zaměstnání na 24 hodin denně.“
V zimě ale památky většinou odpočívají…
„Ne tak docela. Pořád se něco děje. Konkrétně na Valdštejně jsme v zimě pořádali sérii koncertů a vystoupení. Místní kostelík má totiž výbornou akustiku. A stále je co opravovat. Kromě toho musíte hrad připravit na novou sezonu.“
Vy jste na Valdštejně i bydlel, že?
„Ano, několik let. Jeden čas tam se mnou byla i manželka, která mě zásobovala potravinami a svou přízní.“ (smích)
A když tam s vámi nebyla, nebál jste se sám v té pustině?
„Vůbec ne! Víte, Valdštejn je zajímavý tím, že se tam lidé vždy cítí dobře. Tento hrad dokonce nemá žádné pověsti, ani dobré, ani špatné. Možná je to tím, že byl už od 20. let 19. století přístupný lidem. A lidé si ho zvelebili.“
Já jsem ale někde četla pověst o tom, že nedaleko Valdštejna hnízdili supi, kteří kradli z podhradí malé děti…
„To je pověst, která se s Valdštejnem často mylně spojuje. Udát se ale měla na nedaleké Hrubé Skále. Takže to se přímo našeho hradu netýká.“
A ani v interiérech hradu nejsou žádné předměty, ke kterým by se vázala nějaká záhada?
„Myslíte třeba zrcadlo, do kterého se podíváte a do roka potkáte opravdovou lásku? Tak to rozhodně ne. Jsem zastáncem toho, aby byl výklad vždy seriózní a co nejvíce odpovídal skutečnosti. A tyhle typické průvodcovské špeky odsuzuji.“
Já to vnímám jako snahu obohatit výklad a zaujmout návštěvníky…
„Ale to přece můžete i jiným způsobem, aniž byste si vymýšlela báchorky!“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání nedělního deníku Aha!
Hrad vstal z popela
Když pan Koucký nastoupil do kastelánského »úřadu«, hrad byl v katastrofálním stavu. „Všechno se řítilo, zejména střechy byly nadranc,“ říká. „Byla tam vyvrácená vrata, zbytky zdí na zadním hradě byly sešlapané a zničené.“ S pomocí několika dobrovolníků proto začal dávat památku do kupy. Po třiceti letech působení Ladislava Kouckého na Valdštejně byl hrad kompletně zrekonstruovaný. „A víte, co pro mě bylo největší odměnou? Ty lidi, kteří se usmívali a říkali mi: Tady to má takovou domáckou atmosféru.“
