Ale do auta ji mohl vtáhnout úplně cizí člvoěk a odvést kamkoliv.Mne kdysi táhl ke dvbému autu na Václavském náměstí nějaký cizinec. Bylo mně osmnáct, ubránila jsem se. Lidi nic a bylo jasné, že s ním jít nechci, když jsem ho cestou bila po hlavě. Pak jsem se držela dveří auta/ parkoval před Baťou/ a lidi nic. Nakonec jsem měla,šanci se pustit a jít dál, on stále za mnou. Měla jsem rande před Dětským domem, a když to zjistil ten člověk , tak mizel.My jsme mu pak za trest šli vypustit pneumatiku, a na toto ale kolemjdoucí reagovali. Vysvětlovali jsme proč to děláme. V tu chvíli se dotyčný vracel k autu, a táhl sebou jinou mladou dívku. Je to hodně dávno, ale zajímalo by mne, zda by dnes byla stejná ta až neuvěřitelná lhostejnost okolí. Právě to, že se to odehrávalo na tak frekventovaném místě asi mohlo dělat falešný dojem, že o nic vážného nejde
/ říká se, že pod svícnem je nejvíc tma /, a dav mohl mít pocit, že zasáhnout může přeci někdo jiný, proč právě on ? Ale to by bylo téma pro psychology.