Vynervovaný Rychtář podlehl: Ukázal papír, který ho měl očistit! Jenže...

Poté, co Domenico Martucci přišel s poněkud konspirační teorii o závěti, kterou Iveta sepsala potají na italském záchodě, přispěchal Rychtář se svou lepší a platnější závětí, kterou byla sepsána na přece jen důstojnějším místě – tedy u notáře. Stalo se tak v době, kdy proti sobě poštval veřejnost tím, že na internet vyvěsil ČÍSTĚ SOUKROMÝ hovor Ivety Bartošové s její maminkou. A protože rozhořčení národa nad tímto bezcitným krokem neutichalo, rozhodl se odvést pozornost jinam – zveřejnit závěť své manželky.

Josef Rychtář, který si stále hraje na to, že nemluví s médii, ale zároveň se neopomíná ke všemu rychle vyjadřovat, nejprve ukázal jiný dokument, který by také měl zůstat v utajení – předmanželskou smlouvu. Jenže to nestačilo. Na spojeneckém webu, kde se systematicky, ale marně, snaží o svou sebeobhajobu, zveřejnil o pár dní později opravdu kopii závěti, která se tváří jako pravá a podle všeho je v ní jako univerzální dědic Artur Štaidl, jak se ostatně předpokládalo. Políčko, kde má být Arturovo jméno je však zamazané. Z následujícího textu sice vyplývá, že Artur bude dědicem, je však otázkou, zda jediným…

Vážně si Josef Rychtář myslí, že zveřejněním závěti ze sebe smyje podezření, že na smrti své ženy má podíl? Sotva... Stále totiž zůstává řada otazníků nad tím, co v minulých dnech a týdnech prováděl. Proč ukazoval kameny od krve, které posbíral na kolejích,? Proč nafotil a záhy prodával fotky s urnou? Proč zinscenoval veletrapnou rvačku před jeho domem? Proč krátce po smrti pózoval se vzkazem Ivety pro Artura před jeho domem? Proč monitoroval a nahrával hovory své ženy? A tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho…