Martin Stropnický (56) o Semaforu: Kdo měl práskat na Suchého?

Divadlo Semafor patřilo za totality k významným baštám kulturní scény, jehož protagonisté se často nezalekli politických tlaků, a to ani v době normalizace. I proto bylo dění na jevišti ostře sledované tehdejší komunistickou cenzurou. Důkazem odvahy čelit vtipem režimu budiž řada odvážných dialogů Miloslava Šimka (†64) s Jiřím Grossmannem (†30) a v neposlední řadě pořady Jiřího Suchého (82). Právě po něm komunistická tajná bezpečnost pásla nejvíc a neštítila se na něho nasadit ani kolegy z herecké branže.
Dvořák měl punc toho, kdo má Suchého hlídat
O celkem zajímavé vzpomínky na tehdejší situaci se před nedávnem podělil herec a politik Martin Stropnický, který právě z obavy, aby nebyl nucen donášet, odmítl ještě jako student DAMU lákavé angažmá v Semaforu. "Někdy ve třeťáku přišel Jan Přeučil a povídá, že Josef Dvořák shání do Semaforu nahrávače. Jiří Suchý byl neustále na hranici zákazu. Pepa Dvořák je nepochybně talentovaný klaun a komediant, ale tehdy dostal punc toho, který má Suchého hlídat," řekl Stropnický v Divadelních novinách.
Zparchantělá nabídka
Mladého herce s tendencí k divadlu malých forem a hudbě samozřejmě atraktivní nabídka lákala. Jenže jí kazil stín spolupráce s tajnými fízly. "Kdo ví, jak to (s Josefem Dvořákem, pozn. red.) bylo doopravdy. Co bych za normálních okolností dal za to, kdybych mohl být v Semaforu. Ale když nabídka přišla takhle zparchantělá, s puncem čtvrtkolaborace, bylo nemožné ji přijmout. I tohle byla normalizace. Jindy krásná šance se vzhledem k souvislostem proměnila v past," řekl Martin Stropnický.