Před 25 lety zemřel Vladimír Menšík: Podívejte se na poklady z jeho soukromí!
22 fotografií
Herec Vladimír Menšík žil silou okamžiku, bylo ho všude plno. Ztvárnil figurky komické i dramatické, Často fabuloval, z absolutního nesmyslu dokázal udělat košatou povídku. Miloval lidi a měl velké srdce. Ve středu uplyne 25 let od chvíle, co jeho spontánní radost, nezaměnitelný humor i skvělé herectví můžeme obdivovat už jen z televizních repríz. Rodák z Ivančic u Brna, které tak často připomínal ve svých pořadech, zemřel 29. května 1988 v Brně. Bylo mu pouhých 58 let.
Menšíkův rodný cihlový domeček o jednom pokoji a jedné kuchyni v ivančické Rybářské ulici dnes patří Richardu (57) a Heleně (61) Kadlecovým. „Dům původně patřil Vladimírovým prarodičům a potom tady žila jeho maminka s několika sourozenci. Nevím, zda neměli peníze, ale je to široko daleko nejmenší domeček. Trochu jsme to tady změnili, mezi pokojem a kuchyní byla zeď s dveřmi, ta je nyní částečně vybouraná a propojená kuchyňským oknem,“ svěřil se Nedělnímu Aha! Menšíkův (přes jedno koleno) vzdálený synovec Richard Kadlec, který nám dovolil exkluzivně nahlédnout do prostor slavného ivančického baráčku.
Milovaná Morava
Zatím byste tady ale zvonili zbytečně. Během roku je dům prázdný, i když o sobě dávají vědět čas od času potenciální zájemci o jeho koupi. „I dnes najdeme nějaký ten dopis ve schránce, protože jsme tady tak maximálně třikrát do roka, ale nikdo nikdy nepřišel s nějakou konkrétní nabídkou.“ Dům ale prodat nechtějí. S bratrem ho měl pan Kadlec napůl, později ho vyplatil, a když byly peníze, začal s manželkou dům pomalu rekonstruovat. „Zatím ještě bydlíme v Praze, nevím, zda bych tady jako částečný invalidní důchodce vůbec sehnal nějakou práci, takže sem zajedeme jen občas.“ Plánují, že se jednou do Ivančic nastěhují natrvalo. Může to být za rok, za dva. „Už se na Moravu ale těším. Je tady klid. Vloni jsem začal jezdit na kole a tady je pro to moje sportování ideální krajina, kolem dokola skoro samá rovinka,“ tvrdí Richard Kadlec, jehož maminka byla sestřenicí Vladimíra Menšíka.
Šílená plastika na domku
Rodný Menšíkův domek v Ivančicích se od ostatních odlišuje především pamětní deskou, umístěnou na jeho fasádě. Mnozí nad ní ale kroutí pochybovačně hlavou. „Ještě jsem neslyšel, že by se někomu líbila. Nechal ji vyrobit jeden z bývalých starostů a při jejím odhalování, když tady byla kupříkladu i Stella Zázvorková, se u té desky snad všichni pošklebovali. Ten jeho úsměv na desce je takový nepřirozený, umělý, nos má taky nějak divně rozplácnutý,“ krčí rameny.
Potomek Napoleona?
Už na první pohled není Vladimíru Menšíkovi zřejmě nikdo tak podobný, jako právě Richard Kadlec. „Mnozí říkají, že prý máme v rysech mnoho společného. Dokonce mu mám být ze všech příbuzných nejvíce podobný, ale zřetelnější to určitě bylo v době, když jsem ještě nenosil brýle a měl o 20 kilogramů více,“ usmívá se Richard Kadlec.
Na otázku, kde mohli přijít k nezaměnitelné, takřka exotické podobě, dodává: „Kdysi jsme se o tom bavili. Vladimír spekuloval nad tím, že v tom musí mít prsty někdo z doby, kdy tady válčil Napoleon,“ říká s nadsázkou.
22 fotografií
