Babička Veronika Žilková exkluzivně: Vnukovi řikám Agušák! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

sobota 20. dubna 2024

Svátek slaví Marcela, zítra Alexandra

Babička Veronika Žilková exkluzivně: Vnukovi řikám Agušák!

Přestože její dcera Agáta původně své blízké při porodu nechtěla, nakonec Veronika Žilková u porodu byla. Čekala v přípravně a dceru na sále sledovala otevřenými dveřmi.
Přestože její dcera Agáta původně své blízké při porodu nechtěla, nakonec Veronika Žilková u porodu byla. Čekala v přípravně a dceru na sále sledovala otevřenými dveřmi. (Jaroslav Urban)

Herečka Veronika Žilková (49) už je od středy babičkou vnuka Kryšpína, který se tak stal předčasným dárkem od dcery Agáty Hanychové (26) k jejím říjnovým padesátinám.

Jaké pocity Veronika, která dceřin porod sledovala z bezprostřední blízkosti, zažívala? „Byla jsem poprvé u porodu jako divák a byl to pro mě krásný fi lm. Chvilkami romantický, chvilkami napínavý, trochu komický, hodně akční, a protože dobře skončil, tak jsem na konci plakala,“ svěřila se deníku Aha! Žilková.

Paní Veroniko, když jste naposledy byla na porodním sále, byla jste rodičkou vy. A nebyl to příběh se šťastným koncem...

„To snad ani není potřeba připomínat. Prostě doufám, že jedna smutná kapitola v našem životě je vystřídaná hodně veselou.“ (Syn Žilkové Melichar, který se v roce 2007 narodil s brániční kýlou, po půl roce života zemřel – pozn.red.)

Měla jste o Agátu obavy?

„Zažila jsem jeden z největších strachů ve svém životě, protože jsem se bála, aby miminko zaplakalo. Protože když miminko zapláče, je jasné, že je všechno v pořádku. A já jsem jednou zažila, že mi nezaplakalo, když se narodilo. A strašně jsem se bála, abych to nezažila podruhé. Bylo to několik nejdelších vteřin v mém životě, kdy jsem se v těch posledních chvílích bála podívat. Víte, to napětí v nás bylo celých těch devět měsíců. Myslím, že já i Agáta jsme to pořád měly jako takovou černou můru. Ale co se Kryšpín narodil, tak jsem pro změnu zase permanentně na infarkt!“

BABIČKOU DŘÍVE

Nečekala jste, že se babičkou stanete už dříve?

„Naopak, obávala jsem se, že se to stane o deset let později! Vlastně mě překvapilo, když začala asi před rokem hysterčit, že chce miminko. Bylo to tím, že zároveň v té době měla zdravotní problémy a byla na operaci děložního čípku, po které jí doporučili, že by neměla otálet. Pravda je, že to, že byla na operaci, se při porodu projevilo, protože to přineslo určité komplikace.“

Co to bylo za komplikace?

„Dítě při porodu prochází dělohou, a když jsou v ní jizvy po operaci, tak ten průchod není tak hladký. Jéžiš, to je vidět, že jste chlap!“

Myslíte, že se teď Agáta nějak změní?

„Ona už se zásadně proměnila tím, že se jí narodil Agušák, jak mu říkám. Je to miminko závislé na své mamince, tak jako ona byla závislá na mně. Takže já doufám, že porodem se přestřihla naše pupeční šňůra a Agáta na mně přestane tak viset!“ (smích)

To je na vás tak závislá?

„Myslím spíš jakési citové vyspění. Agáta svým veselým divokým životem žila už dávno a já jsem byla ten klidný přístav, takže jsem jí vysvětlila, že teď ona bude muset být přístavem naopak svému dítěti. Moje priorita je, že se musí naučit žít ve třech – a to je strašně těžké. To je ten osobní život, jeho jedna část, ale ten profesní může zůstat beze změn. Naopak, čím dřív začne pracovat, tím lépe pro ni.“

Proč myslíte?

„Mně vždycky vyčítali, že jsem málo s dětmi po porodu, ale všichni to řeší jen ten první rok. Jenže vy s tím dítětem musíte zůstat do konce života. Mateřství není jen šestinedělí, úplně ve stejném nasazení jako je teď bude Agáta do konce života. Proto jí chci říct, aby se hned zpočátku naučila dělit síly mezi miminko a svou seberealizaci. Čeká ji dlouhatánský běh. Mě od září v Činoherním klubu a v Divadle na Vinohradech čeká zkoušení dvou velkých rolí a já jsem z toho nešťastná, protože chci být se svým dítětem doma. A tomu dítěti je šestadvacet! Všichni jako pomatení řeší mateřství prvních pár měsíců života, ale jak žít s osmnáctiletým, pětadvacetiletým či padesátiletým, jako žije moje matka, vám nikdo neporadí. A je to škoda. Protože rodičovství je na celý život, proto se s ním musí co nejdřív naučit zacházet. Už se těším, až budou o Agátě psát, jaká je nezodpovědná matka, že po porodu pracuje...“ (smích)

BUDE PO NÁS

Jaký podle vás Kryšpín bude, až vyroste?

„Četla jsem horoskop miminka v deníku Aha!, kde ho vypracovala kartářka Michaela Kudláčková, dětská herečka, jíž jsem hrála pionýrskou vedoucí v seriálu My všichni školou povinní, a hrozně jsem se smála. Myslela jsem si: Míšo, to se stačilo podívat, z jaké je Kryšpín rodiny, a je hned jasné, jaké bude mít vlastnosti. Asi i bez hvězd se dá uhodnout, že to bude člověk, který se nebude párat s nějakou přetvářkou nebo diplomacií, ale bude pálit od boku, jak se to u nás v rodině nosí. Větší taktika se možná vyplácí, ale nám nestojí za tu námahu.“

A co Agáta? Půjde ve vašich šlépějích a bude mít více dětí?

„Určitě. A já bych si moc přála, aby to bylo s jedním tatínkem. To, co se mně nepovedlo. Musím říct, že dneska vlastně nevím, kdo je Kryšpínovým dědečkem. Biologický otec? Ten, který ji vychoval? Můj současný manžel? Nemám to vlastně s kým prožívat... Chtěla bych, aby s Mirkem vydržela a Kryšpín měl všechny sourozence vlastní. Ale že si Agáta bude chtít porod ještě zopakovat, nepochybuji. On je to totiž moc pěkný zážitek. To chlap nepochopí.“

Ani Agáta se po porodu netvářila, že by to byl kdovíjak příjemný zážitek.

„To je i v bibli. V bolestech budeš rodit. Tak je to s knížkou, nápadem, se vším. Co vznikne lehce, vás přeci nebaví. Musí to být vykoupeno něčím, abyste si to zasloužili.“

Jak nad tím přemýšlím, jméno Kryšpín se do vaší rodiny hodí. Máte Agátu, Vincenta, Cyrila, Kordulku...

„Mně vždycky záleží na tom, co to jméno znamená. A Kryšpín znamená »kadeřavý«. Což teda není bůhvíjaký význam. Já jsem se vždycky snažila, aby jména dávaná mým dětem byla zároveň nositeli informace. A Kryšpín je teda kadeřavý... No, zase je to dítě Agáty! (smích) I když on je takový lev salonů a elegán. I tu pupeční šňůru, co měl při porodu omotanou kolem krku, si přehodil nadvakrát, ale jen tak volně a lehce, nezatáhl. Takže možná jméno »kadeřavý« mu přísluší právem, když je takový manekýn, co ví, jak se nosí šála, aby přežil porod.“

Jaká budete babička?

„Asi budu oslovovaná na hlídání, ač mám sama šestileté dítě, ke kterému občas sháním hlídání. Strašně budu dbát na to, aby ti tři si uvědomili, že oni jsou rodina, a já nejsem jejím členem. Já jsem člověk, který pomůže, pokud bude požádán. A tím se vracím k tomu, co jsem řekla zpočátku – je důležité, aby Agáta přestřihla pupeční šňůru, co má ke své rodině, a pochopila, že ona je ta, co založila novou rodinu.“

BEZ OBLEČKŮ

Včera jste běhala po obchodech a nakupovala oblečení, to jste neměli připravené dopředu?

„To je strašná legrace. Já byla překvapená, jak je malinkatej, i když to jednou bude pěkný pořízek, má veliký chodidla a tak. Když se narodila Kordulka, měřila 49 centimetrů, stejně jako Agáta, a Kryšpín měl 48 centimetrů. A ty holčičky byly tlustý. Takže to, co jsme měli připravené, když jsme navlékli jemu, mu bylo velké. Mikinu, co ho v ní máte vyfoceného, měl po kolena. Nakonec jsem v obchodech pochopila, že Kryšpín nemá českou konfekční velikost, naše děti se asi rodí vyžranější. I to nejmenší mu bylo velké. Takže jsem to musela koupit v sekáči, kam vozí věci ze zahraničí. Francouzi se asi rodí drobnější.“

Chodí vám gratulace od přátel, kolegů?

„Štve mě, že na Facebooku mi někdo založil falešný účet, přitom já ani pořádně nevím, co to je. Agáta mi to ukazovala, jak mi tam spousta lidí gratuluje a »já« jim s gramatickými chybami odpovídám. Takže bych těm čtyřem tisícům lidí, co mě tam mají, vzkázala, že ke mně se jejich gratulace tímhle způsobem opravdu nedostanou.“ (smích)



Autor:  Petr Macek

Přečtěte si
tenerife
7. 8. 2011 • 20:30

po porodu- ono je to rozdíl práce a práce,Agáta začne pracovat,tj.zřejmě uvádět přehlídku,či předvádět sama,ale kdyby měla práci někde v supermarketu či jako zdravotní sestra na sále,nebo na oddělení,tak by asi po porodu zůstala na mateřské dovolené.

illis
7. 8. 2011 • 18:04

po porodu jde pracovat. Jen mi jen líto těch dětí, které v období, kdy mají být co nejvíce se svou matkou jsou s chůvou nebo babičkou. Ani matce nemůže sebelepší práce vynahradit čas strávený s dítětem. Ztracené chvíle s dítětem nejdou vrátit zpět. Dost dobře nechápu Veroniku Žilkovou, která říká, že čím dřív začne Agáta pracovat, tím lépe pro ni. Na jedné straně si přeje, aby byli ve třech rodina a na druhé straně by jí nevadilo, kdyby začala Agáta co nejdříve pracovat. Ona si vůbec neuvědomuje, že udržení vzájemných vztahů je o tom, že spolu partneři tráví co nejvíce času. Pokud bude Agáta brzo pracovat, tak společného času asi mnoho nebude. Ovšem, je to její věc.............

defakto
7. 8. 2011 • 16:11

Praštěná matka , praštěná dcera , chudák dítě !

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.