Erbová by se vdala, Řepka si ji nechce vzít!

ZLOMOVÝ ROK

Vlaďko, před týdnem jste oslavila 30. narozeniny. Jaký pro vás byl dvacátý devátý rok? Byl zlomový?

VLAĎKA: „Byl pestrý a barevný, zažila jsem v něm všechny možné emoce, které jen existují. Dobré i ty špatné. Vyšlo najevo, že jsem s Tomášem, já jsem se k tomu nejdřív nevyjadřovala a proplouvala jsem tím. Nic z těch věcí se nestalo na základě toho, že já bych se o to nějak vehementně snažila. Všechno to do toho určitého stadia dospělo. Bydlím společně s Tomášem, což je velmi pozitivní, jsem rozvedená, čistá a otevřená pro nový život.“

Letošní rok byl plný rozvodů, jak jste se s tím srovnali?

VLAĎKA: „Můj rozvod samozřejmě začal emocemi, které odpovídaly rozpadajícímu se vztahu. My jsme si něco prožili, to hezké i to špatné. Moje manželství mě sakra posunulo dopředu. Dospěla jsem a zjistila jsem, co od života chci a nechci.“

Stejně tak se rozvádí i váš nynější partner.

VLAĎKA: „Jediné, co mě zajímá na rozvodu Tomáše, jsou děti, a zajímá mě to, ať už se to týká třeba návštěv... Jestli ty děti někdy uvidím a dostanu ten prostor, to fakt nevím. Jejich rozvod a majetky, to není moje věc. Já dodnes nevím, kolik Tomáš vydělává. Má asi hodně peněz.“

TOMÁŠ: „Jsem teprve v rozvodovém řízení, najali jsme si právníky, kteří to za nás řeší. Věřím, že to proběhne v klidu.“

Tomáš už je ale věku, kdy třeba přestane hrát fotbal. Co bude dělat?

VLAĎKA: „Třeba začne pracovat (smích). Asi mi to není úplně jedno, co bude, fotbal mě zajímá, zatím mám doma fotbalistu. Tomáš je na hřišti šťastný a miluje fotbal. Je to srdcem sparťan. Snažím se ho podporovat v tom, co dělá. Zatím dává všechno fotbalu, když bude hrát dalších deset let tady v Černošicích, budu s ním.“

TOMÁŠ: „Koupím si ratanové křeslo a budu se na něm houpat. Mám rybářský lístek, tak vezmu pruty a vyrazím na Berounku.“

Kolik důležitých chlapů prošlo vaším životem a posunuli vás někam?

VLAĎKA: „Já si myslím, že nikdo z mých bývalých vztahů to se mnou neměl jednoduché. Máma mě vychovávala tvrdě s heslem »buď sama za sebe a nebudeš k tomu potřebovat chlapy«. Ale kdo je důležitý?

Třeba v den narozenin mi hned po probuzení přišla SMS od Fráni Brožka, což byl můj první kluk, vodili jsme se za ruku a užívali si první pusy. Hned pak přišla SMS od druhého chlapce Zdeňka Krofty, což byla taky velká láska. Vzpomněl si i bývalý manžel. Pak vstal Tomáš, dal mi pusu, popřál mi a jel na trénink.“

SMRT SESTRY

Kdy se rozvedli rodiče?

VLAĎKA: „Když mi bylo deset. Bolí mě to dodnes. Tím, že mi umřela sestra, se máma hodně upnula na mě. Výchovu jsem měla celkově jinou než můj mladší bratr Aleš. Svou důsledností mě vychovala tak, abych se za sebe nemusela stydět. Ale někdy jsem tomu říkala prokletí, vždy si ponesu takový ten cejch z rozvodu a nezapomenu na ty hádky, které byly mezi mámou a tátou.“

Co se dělo?

„Oni spolu hrozně dlouho neměli společnou řeč. Maminka pak na mě byla o to důslednější, když jsem umyla nádobí a neutřela ho, dostala jsem facku, utřela jsem ho a dostala jsem druhou. Já se ptám, za co, a mamča řekla, že jsem neuklidila kuchyňský prostor a že když něco dělám, mám to dělat pořádně. I dnes za mnou stojí vždy mamka se vztyčeným prstem. Já jsem jí za tu důslednou výchovu velmi vděčná.“

Nebyla smrt vaší sestry horší než rozvod?

VLAĎKA: „Mně sestra umřela, než jsem se narodila. Já ji znám jenom z fotek. Byly jí necelé dva roky. V mé mamce to je dodnes, pro mě je Viktorka to vymodlené dítě, které jsem nemohla mít, měla jsem operace a problémy, o to víc jsem se snažila. I když pak přišly komplikace, ta holka v tom bříšku bojovala, pak se narodila, a to pak byla pro moji mámu kompenzace za smrt mé sestry.“

Vychovávala jste vždycky dceru Viktorku jako správná matka?

VLAĎKA: „Vždycky jsem hodně moc pracovala, což mělo odraz nejen na mých krizích ve vztazích. O Viktorku jsem se vždy starala, jen jsem k ní měla chůvu Žanetu, která mi pomáhala. Když jsem pak zjistila, že Vikča umí básničku, ale nenaučila jsem ji to já, ale chůva...

Řekla jsem si, že se musí něco změnit. Máma jsem byla od prvního dne, kdy se narodila. Dneska mám pocit, že mám hrozně málo fotek, chtěla bych jich víc. Všechny obrázky schovávám. Pro mě je Viktorka to nejvíc v mém životě, žádný chlap to nepřekoná.“

NOVÝ DŮM

Už rok a půl bydlíte spolu. Kdo navrhl společné bydlení?

VLAĎKA: „Došlo k situaci, která vyplynula ze společně stráveného času. Co se týče Tomáše, nikdy jsem netlačila na pilu. Nechala jsem to být, sama jsem měla rodinu, sama mám dítě a vím, jak to asi doma probíhá. Nechat za sebou něco, co trvalo spoustu let, je zásadní rozhodnutí, do kterého já nemůžu mluvit. To se musí rozhodnout člověk sám. Prostě jsem si na Ruzyni pronajala bydlení a Tomáš se k nám časem připojil. Skoro rok jsme společně bydleli v pronájmu v šedesáti metrech čtverečních. Byli jsme spokojení, měli jsme tam obyčejný gril, oprýskanou lavici a stůl a tam jsme v létě po večerech seděli. Tomáš tam sice bydlel, ale nebyl nastěhovaný s věcmi, občas musel jet domů.“

SVATBA

Plánujete další svatbu?

VLAĎKA: „Jestli bude další manželství, to netuším, není to nic, co se dá naplánovat. Tyhlety diskuse jsme měli několikrát, oba moc dobře víme, že už máme jedno manželství za sebou, víme, co od vztahu chceme, důležité je, že jsme si sebou jistí. Nastalo to ten poslední rok, co spolu žijeme. Naučili jsme se trávit čas společně, co jsme v bývalých vztazích nedělali ani jeden. Nahlas jsme si řekli, proč nám bývalé vztahy nefungovaly. Tomáš je pro mě maximální opora, chlap jako skála, kamarád, milenec, rodina a zázemí.“

TOMÁŠ: „Neplánuju (smích), nevím, jestli si ji vezmu.“

Už jste s Tomášem taky zažila krizi?

VLAĎKA: „Hádáme se jako všichni, nikdo nemá dokonalý vztah, nejsou to ale hádky, že bychom se doma mlátili a házeli po sobě věci. Ani se nám nestane, že bychom spolu nemluvili týden. My jsme si vzájemně i soupeři. Tomáš je typický chlap, takový ten »Mačo«. Ty jeho ramena mu jednoduše neberu a jako ženská ustoupím.“

A Tomáši, vy jste zažil krizi s Vlaďkou?

TOMÁŠ: „Ne, to nejde. Je dokonalá...“

Před několika týdny jste oslavila třicetiny, vždy jste pořádala velkolepé oslavy v barech, jaké to bylo letos?

VLAĎKA: „Vždy jsem pořádala obrovské mejdany, všichni se opili, doma se druhý den rozbalily dárky... Za ten rok jsem moc dospěla a všechno přehodnotila. Poprvé v životě jsem uspořádala rodinnou oslavu. Napsala jsem všem, ať si vezmou tepláky a plavky, protože jsem těsně před oslavou napustila poprvé bazén.“

K narozeninám jste dostala od Tomáše prsten, nebyl náhodou zásnubní?

VLAĎKA: „To určitě nebyl. Tomáš se mě ptal, co chci k narozeninám, volal mi a já jsem nechtěla nic velkého a drahého. Nechtěla jsem předražené hodinky, a tak jsem mu řekla, že chci něco, co mi po něm zůstane, a napadl nás šperk. Střídám náušnice, náramky a hodinky, ale prstýnky mám jenom tři, které vlastně ani nenosím. Snubák od manžela pořád mám a nikdy se ho nezbavím, ten koupil za svou první výplatu, a zásnubák se mi nějakým nedopatřením ztratil.“

Třeba vás jednoho dne překvapí?

VLAĎKA: „Nepřekvapí, Tomáš je pořád ženatý a je velmi morální. I když bude rozvedený, ta doba ještě potrvá, než by se něco takového stalo. On bude zase muset dospět do toho stadia, kdy bude chtít být znovu ženatý. Já ale nepotřebuju žádný papír na to, že jsme spolu. Jestli se budu jmenovat Bahenská, Erbová nebo Řepková, to je jedno...“

JAKÉ PŘÍJMENÍ?

Neznamená ale příjmení Řepková větší společenskou prestiž než Erbová?

VLAĎKA: „Jedna paní Řepková už je. Já jsem nepotřebovala žádného chlapa k tomu, aby ze mě něco udělal, já už jsem pevně stála na svých nohách jako Erbová.“ Snažíte se všechny vztahy vyřešit, ale jeden je pořád na bodu mrazu.

Jak to je teď mezi vámi a Renatou Řepkovou?

VLAĎKA: „Já se opravdu snažím chovat ke všem hezky, jsem citlivý člověk, nemám ráda negaci. Jako ženská spoustu věcí chápu, ale jako ženská zároveň spoustu věcí nechápu, proto to neřeším a nechci se o tomto tématu ani bavit. Není to moje věc.“

Jak se srovnáváte s tím, že pořád čekáte na to, jestli ještě budete moct mít někdy dítě?

VLAĎKA: „Zase čekám, příští pátek přijdou výsledky. Já abych mohla otěhotnět, musím být celkově zdravý člověk. Jedna malá bakterie ve mně zůstane strašně dlouho. Mám hrozně slabou imunitu. Občas mi lékařka nasadí nějaké léky, není to nic zásadního. Jelikož mi zachránila a porodila mou dceru, jsem poslušný pacient a nic neriskuju. Tyhle věci teď nemůžu plánovat, nikdo neví, jestli něco bude, nebo ne.“

A Tomáš, který už má dvě děti, by další dítě chtěl?

VLAĎKA: „Kdyby to přišlo, tak se k tomu postavíme jako dospělí lidé. Tohle bychom asi řešili až v době, kdy budeme oba »čistí«. Mě už nic netlačí. Já jsem vyřešila vše s rodinou, od které jsem odešla. Mám úžasnou dceru, která miluje mě, svého tátu i Tomáše. Ale Tomáš ještě není rozvedený a má pořád nějaké závazky vůči své rodině. I morálně by to bylo lepší... Tomáš se snaží všechno vyřešit s grácií, není to hysterický blázen, který by se na někoho vykašlal.“

TOMÁŠ: „Jestli pánbůh dá, tak jo.“

VLAĎKA: A pak si mě vezmeš?

TOMAŠ: „Ne.“

Jak říká Viktorka Tomášovi?

VLAĎKA: „Tomíku. Tomáš se k Vikče zapojil jako člověk, který patří k mámě. Hlavní slovo, co se Viktorky týče, mám já. Tomáš s ní jezdí na kole, ale vždycky mu budou hodně chybět jeho děti, které se snaží vídat co nejvíc. Jsou u něj na prvním místě

Jak vznikal rozhovor

Původní plán byl, že se s Vlaďkou Erbovou střetneme v její nové vile v Černošicích, kterou si nedávno pořídila za 20 milionů korun. Jenže ta byla plná dělníků, a tak jsme se nakonec uvelebili v nedaleké maličké kavárně.

Ty tam jsou časy, kdy Vlaďka prožívala tvrdou rozvodovou bitvu a o svém soukromí nechtěla mluvit. Teď působila otevřeně, mluvila od srdce a o detailech, které na veřejnosti ještě nikdy neřekla.

Její partner Tomáš Řepka všemu pečlivě naslouchal a občas její odpovědi doplňoval svými postřehy. Někdy jízlivými a jindy laskavými. Každým slovem ale dával najevo: Je to ta nejlepší ženská, kterou můžu mít...

Fotogalerie

13 fotografií