Rozhovor s rodiči finalistky SuperStar Bagárové
Nadějná finalistka Česko Slovenské SuperStar, teprve patnáctiletá Monika Bagárová, zná koncertní pódia jako vlastní boty. Její hvězda totiž zářila ještě předtím, než vstoupila do soutěže. Nechybělo přitom málo a mohlo být všechno jinak! Jako malou ji totiž od smrti dělily jen sekundy! Nedělní Aha! to zjistilo během návštěvy u ní doma od jejích rodičů.
Monice je dneska patnáct let, není to tak dávno, co byla dítě, ale přesto – změnila se nějak od té doby?
Maminka: „Každý by asi čekal, že ji taková soutěž změní, ale Monika je opravdu pořád stejná. Vždycky byla takový smíšek, pořád se usmívá a ten výraz v obličeji má pořád stejný. I před kamerou, i doma.“
Přece jen, už je nějakou dobu v pubertě, jak se to u ní projevuje? Zlobí někdy pořádně? Dostává třeba domácí vězení? A co dělá, když zrovna nezpívá?
Tatínek: „Monča je jako každá jiná puberťačka. Samozřejmě, že se jí tento »telecí« věk nijak nevyhnul. Nikdy jsme s ní ale neměli žádné větší problémy, že by třeba utíkala z domu nebo něco podobného. Chceme, aby byla slušně vychovaná, nikdy jsme jí neuhýbali. A dokud si prostě nesplnila své úkoly, do té doby musela být doma.
Maminka: „Jako ostatní děti v jejím věku má ráda počítač, internet, celý den bývá připojená na Facebooku. No a pak taky strašně ráda spí.“
Kdy jste o Moniku měli vůbec největší strach?
Tatínek: „Tak to vím naprosto přesně. Když jí bylo 3,5 roku, tak nám ji doktoři zachránili. Dostala bacil, který dokáže do hodiny dítě zabít. Otekl jí jícen a málem se udusila. Moničku bychom tady dnes neměli, kdyby jí tenkrát nepomohli doktoři. Rád bych taky touto cestou poděkoval právě jim, jmenovitě panu doktoru Horníkovi a Šedovi. Od smrti ji tenkrát dělily jen sekundy a nebýt jich, opravdu by nám tenkrát umřela. Už jsme to chtěli udělat dřív, ale neměli jsme zatím příležitost. Ještě jednou obrovské díky za to, že Monika žije.“
Monika vypadá na jevišti jako ryba ve vodě. Čím to je? Opravdu nemívá trému?
Tatínek: „Kdepak, ona v tomhle prostředí vyrostla. Pódia zná ještě z dob, než přišla do SuperStar. Vystupovat začala už v devíti letech, zpívala všude možně po jazzových klubech. Jeden čas byla a myslím, stále ještě je, nejmladší jazzovou zpěvačkou v Česku a na Slovensku. V tomto směru jsem jí naprosto věřil, byla i v Noci s Andělem, před kamerou je v podstatě naprostý profík.“
Tatínek Josef (32), sestra Natálka (8) a maminka Monika (33).
Jak jste vůbec zareagovali na to, když vám Monika řekla, že chce zkusit casting do SuperStar?
Maminka: „Vůbec jsme ji tam nechtěli pustit. Věděli jsme, co to obnáší. Říkali jsme jí, ať počká ještě rok, než bude mít hotovou aspoň školu. Ale prosila tak dlouho, dokud jsme ji nesbalili a nejeli tam s ní. Chtěla to jen zkusit, brala to jako další cennou zkušenost.“
Tatínek: „Řekl jsem jí: Dostaneš tam kapky, otočíme se a pojedeš domů. No a nakonec to vlastně dopadlo úplně jinak. Na jednu stranu jsem rád, že ta její popularita šla takhle nahoru, že se jí daří, ale má to svoje pro a proti. Máme o ni strašný strach, i když víme, že je o ni dobře postaráno. Každopádně budeme chtít, aby si dodělala školu, teď devátou třídu a pak buď konzervatoř, nebo něco jiného, co ji bude bavit.“
Jak jste se cítili, když se v pondělí rozhodovalo o tom, jestli nevypadne?
Tatínek: „Víte, jaký jsme měli pocit? Nám to bylo v tu chvíli jedno. Samozřejmě, že jí přejeme úspěch, ale už bychom ji taky chtěli mít doma.“
Maminka: „Věděli jsme, že to kolo se jí nepovedlo tak jak ta ostatní, nesedla jí písnička a věděla to i ona sama. Jsme připravení na to, že to dřív nebo později musí skončit a každé kolo to očekáváme. Monika je na to taky připravená.“
Tatínek: „Ona hlavně umí prohrávat. A když něco zkazí, tak se ničím neomlouvá. Ví, že tu chybu udělala a na nic a na nikoho to nesvádí. My jsme šťastní, že se dostala do konečné dvanáctky finalistů, to už je pro nás samo o sobě výhra.“
Na kolik vás přijde Moničina účast v SuperStar? Kolik jí pošlete za týden smsek?
Maminka: „Já jich pár poslala, ale žádné závratné množství to nebylo.“
Tatínek: „Možná se budete divit, ale já ještě neposlal ani jednu. Nechávám to na osudu a na lidech. Ti si musí rozhodnout, jestli ji pošlou dál.“
Už je měsíc z domu. Chybí vám?
Natálka (sestra): „Mooooc!“
Tatínek: „Chybí, nemáme se s kým hádat.“ (smích)
Maminka: „Strašně moc. Je z domu už měsíc a je to strašně zvláštní, protože doma neslyšíme její zpěv. Je tady najednou takové prázdno. Ta holka od rána do večera zpívala, opravdu pořád, buď sama nebo s Natálkou, a najednou je tady ticho. Pokud má zrovna volno, tak si voláme, každý den aspoň jednou.“
A co nějaká láska, má už Monika nějakou?
Maminka: „Zatím o žádné nevíme.“
Tatínek: „A vůbec, na takové věci má ještě spoustu času.“ (smích)
