Šporcl o tchánovi a hvězdě Pelíšků: Hrál Kodetovi na smrtelné posteli
28 fotografií
Charismatického tchána stihl poznat až na sklonku jeho života. Pro Nedělní Aha! houslista Pavel Šporcl (51) zavzpomínal nejen na Jiřího Kodeta (†67), tatínka manželky Báry (54), ale i na vznik svých unikátních houslí či nejprestižnější koncert kariéry, který proběhl před pár týdny ve slavné londýnské Queen Elizabeth Hall.
Pavle, vydal jste právě rockovou desku – jak to jde dohromady, rock a housle?
„Kupodivu úžasně. Protože rockeři svými melodiemi dodnes vycházejí z klasického umění a ze základu, jak skládat muziku, že to není o nějakých třech akordech.“
Deska se jmenuje Rebel s modrými houslemi, jste rebel?
„Svým způsobem určitě. Odjakživa jsem se snažil měnit hudební perspektivy, svět, přístup lidí... V bublině laicko-hudebního světa jsem byl rebelem pro svůj šátek, modré housle, džíny. Teď hraju hudbu, která s klasickou nemá moc společného, i když z té klasické vždycky budu vycházet, tak rebelem jsem a jsem jím moc rád.“
Barbora Kodetová: Proč není v seriálech, nebo ve filmu?
Co na albu přinášíte?
„Má dvě polohy. Jedna jsou legendární hity od Led Zeppelin, Rolling Stones nebo Deep Purple, druhá jsou balady. Třeba Voda, čo ma drží nad vodou a další.“
Jaké máte reakce od plnokrevných rockerů?
„Mým fanouškem je třeba Petr Janda. On je taky rocker, který vzešel z klasické hudby. Hrál na housle, jeho zesnulý syn hrál na violu. Kdykoliv se s Petrem potkáme, bavíme se o klasice a fandí mi, že občas vybočím.“
Se ženou Bárou jste se seznámil přes housle?
„Přes pana Kodeta. Když jsem se vrátil z Ameriky, chodil jsem hodně za kulturou a on hrál ve Stavovském divadle v úžasné hře Na miskách vah. Napsal jsem mu dopis, který jsem nechal na vrátnici, jak to bylo nádherné, on mi odepsal a pak jsme se několik let neviděli. Pak jsem ho zval na koncert, ale zavolala mi Bára, že tatínek už je nemocný, tak jsem pozval ji. Také jsem tam hrál ten Dvořákův houslový koncert.“
Pavel Šporcl slavil padesátiny: Uspořádal nejdelší koncert v kariéře
A měl tedy pan Kodet ještě někdy šanci vás slyšet?
„Začali jsme se s Bárou vídat, takže jsem pana Kodeta navštívil ještě doma, pak jsme za ním chodili do nemocnice. Zahrál jsem mu tehdy začátek Beethovenova houslového koncertu. Jedna z posledních vět, které mi řekl, byla, že to bylo nádherné. To mám v srdci pořád. Protože se nikdy nedostal na můj koncert, tak když měl pohřeb, zahrál jsem mu na něm nejen jako rozloučení, ale jako ten koncert...“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (22. 12. 2024)
O původu modrých houslí
„Před dvaceti lety bylo setkání houslařů v Itálii, kam mě jako muzikanta pozvali. A já, jako správný rebel, říkám – pánové, pánové, housle jsou dokonalý nástroj, který se dělá tři sta let skoro stejně, ale jsme v jedenadvacátém století, co je postavit třeba fialové? Skoro mě vyhodili. Ale večer u vína mi Honza Špidlen řekl, že má v šupleti takový koncept. Chvíli jsme se bavili o barvě, protože fialová byl jen takový výstřel, pak jsem o nich asi rok neslyšel, až Honza zavolal, že je má připravené, jestli je tedy chci, protože o ně má zájem Josef Suk. Ujistil jsem ho, že samozřejmě zájem mám, ať je v žádném případě nikomu neprodává.“
28 fotografií
