Dětský herec Filip Menzel (53): Obviněn ze smrti slavného rockera (†53)
17 fotografií
Jako malý se proslavil rolí neurotického chlapce. Herec Filip Menzel (53) na rozdíl od řady dětských filmových hvězd u kumštu zůstal. Vystudoval konzervatoř, hrál v divadle, později se věnoval režii. Na Štědrý den se objevil v pohádce Klíč Svatého Petra coby hostinský. A velmi dobře znal rockera Mikiho Volka (†53).
MIKI MĚ ZASVĚTIL DO VŠEHO
„Ležím ve vaně a zvoní telefon. Já už byl umytý, ale válím se v teplé vodě, je mi patnáct, tak bůhví, co tam dělám. (smích) Zvednu telefon a v něm: „Ahoj, tady je Miki Volek, mluvím s panem Filipem?“
Co vy na to?
„Ještě musím dodat, že předtím proběhl rozhovor s rodiči v tomto duchu: „Miki Volek?! Víš vůbec, kdo to je?“ A já na to: „No nevím, nějakej blázen z blázince.“ A oni: „Dyť to je náš idol, my na něm vyrostli!“ Takže já už jsem byl poučen a byl jsem velmi vyplašený z toho, že mi volá taková mega hvězda.“
A co vám chtěl?
„Říkal, že je sám a že by si chtěl povídat. Pamatuji si, jak voda z vany pomalu odtékala a on pořád povídal. Už jsem se klepal zimou. Pak jsme si dali sraz.“
On byl prý bisexuální, je to pravda?
„Pořád se spekuluje o jeho homosexualitě, ale já musím potvrdit, že nikdy na mě nijak homosexuálně nezaútočil. Možná kolují řeči, co kdy a s kým zažil, ale jinak to byl chlap, který byl na holky.“
Proč tolik stál o to se s vámi kamarádit? Vždyť jemu bylo dvayčtyřicet a vám patnáct.
„On o to tolik nestál, jen si chtěl popovídat, zkusil to. Byl sám, úplně opuštěný. Taky se chtěl dostat mezi mladé. Kdysi byl obrovská hvězda a najednou byl úplně na dně. Tak jsme se setkali a velmi si porozuměli. On mě naučil všem neřestem světa, ve smyslu, že mi ukázal pro mě první pornografickou fotografii, nalil mi prvního panáka, pivo. Já jsem mu potom zařizoval pohřeb a to bylo teda těžké.“
Vy jste ho dokonce po smrti našel, že?
„No našel… On v podstatě neměl kde bydlet. Tak občas jezdil do toho blázince a často pobýval u mě. Mezitím se mi narodila dcera a chtěli jsme jet na celé prázdniny pryč. On se ptal, kde bude a co si počne. Tak jsem mu v rychlosti našel úplně vybydlenej byt ve Veletržní ulici. Chtěl peníze, ale já měl malé dítě. Tak jsem mu poradil, ať jde na Intergram, vždyť ho celé roky hráli v rádiích. Ani nevěděl, o co jde, ale šel tam. Pravděpodobně dostal nějakou velkou částku, kterou mu dlužili. Už na tom byl špatně a nesměl pít alkohol, ale jelikož dostal peníze, tak se rozdováděl.“
A to ho stálo život…
„Po prázdninách jsme se vrátili, hledali ho, bušili na jeho zamčené dveře a nic. Šel jsem tedy na policii s tím, že mám strach, že můj kamarád je v bytě mrtvý. Oni říkali, že co oni s tím a že zavolají hasiče, ale jestli tam nebude, tak účet za výjezd bude na mě. Tak říkám, že to je teda vostrý, ale dobře.“
UTRŽENÝ PRST MRTVÉHO
Šel jste tam s nimi?
„Stál jsem na dvoře pavlačového domu. Hasiči rozbili okno a najednou se rozlil po celém dvoře příšerně sladký smrad. Hasič, co proběh oknem a zevnitř odemkl dveře, z té pavlače hodil hroznou »šavli«. Takže bylo vše jasné. Chtěli po mně, ať ho jdu identifikovat, což jsem poté, co jsem viděl reakci profesionála, odmítl. Oni, že to chápou a přinesli mi v pytlíčku prst a na něm byl prsten. Spíš to teda byla kost, trochu masa, ale spíš kost.“
Proč přinesli prsten i s prstem?
„Protože se to prostě asi utrhlo. Já prsten poznal a oni, ať si ho nechám.“
I s tím prstem?
„I s tím prstem.“
A co jste s tím udělal?
„Já bych s tím neudělal nic. Ale moje žena Monika, odvážná zdravotní sestra, to hodila celé do sava a po třech dnech už tam byl jen ten prsten.“
Máte ho?
„No jasně, mám. Je zvláštní. Je z bílého zlata a uprostřed je má takové srdíčko z akvamarínu.“
Proč a kdo vás pak obvinil z Mikiho smrti?
„Jeho manželka, se kterou už byl rozvedený a jeho opilečtí přátelé. Dávali to i do médií. Prý protože jsem mu poradil ten Intergram, a že kdybych mu to neporadil, tak by se neuchlastal, protože by na to neměl. Taková blbost!“
Přitom jste to byl vy, kdo mu složitě zařizoval pohřeb.
„Intenzivně jsem na něj sháněl peníze, bylo potřeba sehnat alespoň deset tisíc a bylo to hodně zajímavé. Obcházel jsem všechny ty lidi přes Janečka s Gottem, kteří mi dali možná patnáct set korun. Petr Janda, se kterým byl Miki dlouho v Olympiku, mi dal asi šest set korun a k tomu tlustou smlouvu, abych do médií tvrdil, že pohřeb zaplatil on. Obcházel jsem všechny lidi z branže a každý dal po dvou stovkách oproti podpisu. Už jsem se smiřoval s tím, že Miki asi mít pohřeb nebude. Když jsem na baru Divadla U Hasičů narazil na zpěváka Petra Nováka, který tam měl koncert. Sáhl si do zadní kapsy, vytáhl deset tisíc, dal mi sedm a řekl mi, že tři si musí nechat na ferneta. Nic nechtěl podepsat – člověk, který na tom nebyl o mnoho líp, než Miki.“
Více z rozhovoru najdete v tištěné verzi Nedělního Aha!
17 fotografií
