Zemřel Havlův samuraj František Kollman (†76)
Šéf ochranky Václava Havla (†75) ještě předtím, než se Havel stal prezidentem, velmistr bojových umění, ale i uznávaný malíř nebo rytec skla. Tím vším byl František Kollman (†76), známý jako Český samuraj.
Dlouhodobě se potýkal s problémy s plícemi. „Je to asi půl roku, co Franta ležel s plícemi ve vojenské nemocnici, potom ve vinohradské nemocnici a odtamtud ho převeleli do sanatoria Na Pleši. Tam se mu ale nelíbilo a před dvěma týdny se nechal převézt domů,“ řekl Aha! jeho kamarád Josef Kočovský. V přelomových listopadových dnech roku 1989 byl Kollman jedním z několika mužů, kteří se starali o Havlovu bezpečnost. A byl pro něj ochoten i položit život, jak vzpomínal v rozhovorech.
Milan Drobný na pohřbu Vašo Patejdla: Co si naposledy řekli?
„Šlo o čest. O smysl života. Já jsem jako samuraj rozhodl, že tohle je ten pán, který se musí stát prezidentem. Tak jsem byl pro něj ochoten zemřít,“ uvedl v jednom z nich. Kollman byl totiž v Japonsku pasován na samuraje, což vyžaduje dodržování zásad slušnosti, rovnosti a solidárnosti.
Byl jsem magor
Věnoval se také bojovým uměním a byl nositelem 10. danu v jiu-jitsu a 6. danu v judu. „V jiu-jitsu mám vyšší dan než Chuck Norris (83). Ale má ode mě nějaké obrazy a vybroušenou vázu,“ nechal se slyšet. Jako Havlův bodyguard pak u sebe nikdy nenosil bouchačku. Beze zbraní ale úplně nebyl. „Měl jsem vrhačky, nože. A takovou speciální měděnou trubičku a v ní jehly. To se zapíchne do krku,“ řekl v roce 2009 v rozhovoru pro časopis Týden. Navíc měl doma i katanu, druh japonského meče se zakřivenou čepelí. „Katanu jsem měl ve Špálově galerii, občas jsem vyšel na ulici a máchal s ní. Byl jsem trochu magor,“ líčil v minulosti.
VÁCLAV HAVEL (* 5. října 1936, † 18. prosince 2011)
Legenda umění
Povolání ochránce ale Kollman brzy pověsil na hřebík. Zjistil totiž, že by neměl čas na malování, kterému se také věnoval. Své práce vystavoval i v Galerii Zelený dům a patřil mezi legendy v oblasti výtvarného umění. „Během covidu měl u nás František velkou výstavu. Byl hrozně hodný, každému by se rozdal. Vždy měl co povídat. Vždy se chtěl zapojovat do veřejného života a byla s ním legrace,“ řekla Aha! šéfka galerie Martina Machalíčková. Mezi jeho nejoblíbenější umělecké náměty patřily výjevy bitev, většinou z období třicetileté války. Svá díla vystavoval v Česku, Francii, Německu, Španělsku či Japonsku.