Přiznání uchechtaného Hartla: Oddělená lože kvůli úchylce
Málokdo na sebe práskne na veřejnosti úplně všechno. Ruku na srdce, u někoho by to bylo nudné vyprávění. Ne tak u Patrika Hartla (45), spisovatele a režiséra. Každý rozhovor s ním je zážitek a od smíchu hrozí brániční kýla. Ta bezelstná upřímnost a sdílnost je ohromující.
Vždy je vtipný, rozchechtaný, ono hýkání místo smíchu je už pověstné a v týdnu nám to opět předvedl u Honzy Dědka. Zrovna, když líčil, jak se těší do důchodu; ve dvaašedesáti to balí a nebude dělat nic. A děti odjedou z domu... „Žiju složitý život, uznávám, že jsem pošuk. Ale já se opravdu těším, až děcka vypakuju, protože si budu moct v klidu uklidit.“
Patrik Hartl v silvestrovských 7 pádech Honzy Dědka: Proč jsem skončil na psychiatrii?
Ranní ptáče
Hartl přiznává chorobnou posedlost uklízením. Navíc je ranní ptáče a kvůli tomu spí odděleně. Jsou to aspekty, které mu lehce komplikují život, ale on je spokojený. „Probouzím se kolem páté hodiny a jsem opravdu velice aktivní. Chci mít hezký den a chci si uklidit. Jinak bych neměl hezký den. Nemůžete ale vysávat v pět ráno, je to problém, že? Ani vyndávat myčku, protože to cinká. Už jsem naučil nějaké věci uklízet potichu, ale není to ono.“ Kdo tohle poslouchá, chápe bizarní vlastnosti jeho románových či divadelních hrdinů. Nejsou to standardní zvyky. „Víte, jaká je to radost, když máte v sedm ráno vyndanou myčku a těšíte se, co nového den přinese?“
Oddělená lože
Když prý vyndává nádobí opatrně, trpí a znervózňuje ho to. „Mám pocit, že to odfláknu. Až se děti odstěhují, budu normálně cinkat.“ Aby ráno nerušil brzkým vstáváním, spí v obýváku. „Manželka je v ložnici a já si po bytě tiše uklízím,“ zasní se a věříte mu, že alfou a omegou šťastného dne je ranní vyšúrování baráku.
Režisér Patrik Hartl o filmu Prvok, Šampón, Tečka a Karel: Proč nikdy nebude dvojka?