Herečka Hudečková o lásce: Už vím, že některé věci v životě nezměním
29 fotografií
Známá herečka a vyhledávaná dabérka. Jejím hlasem mluví například nešťastnice v lásce Bridget Jonesová. Sama Martina Hudečková (57) naopak měla štěstí obrovské, protože část svého života prožila po boku režiséra Juraje Herze (†83).
Jak jste na tom v této době, kdy nelze moc do budoucna plánovat, s prací?
„To jste řekla úplně přesně. Ono s plány je člověk v této době trošku na hraně. Pražský herec se většinou odvíjí od divadla. Podle toho, jak hraje, tak si dává natáčení, dabing, rozhlas. No a v dnešní době se neví, jestli se hrát bude, nebo nebude, takže je to opravdu celé rozhozené. Stále ale ještě hraju ve třech různých divadlech. Natáčím pro Primu nový seriál ZOO. Minulý týden jsem dočetla audioknihu Jih proti Severu, která měla 1200 stran. Před sebou mám tři další knihy, natáčení mě také stále čeká a doufám, že i to divadlo stále bude.“
Patříte k našim předním dabérkám. Jaká vlastnost je potřeba k tomu, aby se z herce stal úspěšný dabér?
„To je složitá otázka, protože co herec, to názor. Někdo říká talent, jiný řemeslo. Názory se různí. Ale podle mě v dnešní době na to musíte mít hlavně pevné nervy.“
Jak to myslíte?
„Protože čas je náš velký nepřítel a právě času na dabing je dnes, alespoň pro mě, velmi málo. Musím se tedy převelice soustředit. Také si myslím, že dobrý dabing vznikne tehdy, když herec netvoří příliš svou vlastní roli, ale snaží se přemluvit do češtiny roli původního herce.“
Páry, které se daly dohromady během natáčení
Na to je nějaká technika?
„Dělám to tak, že se zavěsím se na postavu a dělám jen to, co ta postava. Nevymýšlím nic navíc. Ale nevím, jestli je to recept pro všechny, to je pravdu jen můj osobní názor.“
Nedaleko Jindřichova Hradce máte chalupu, jak často tam jezdíte?
„Loni jsem tam trávila měsíc na jaře a pak celé léto. Kromě občasného odjíždění za prací. Po létě ovšem nastal takový pracovní masakr, že jsem neměla čas zavolat tam přátelům, natož se tam jet podívat. Teď tam ale plánuju takový zimní povánoční týden. Chalupa je má láska od dětství.“
Z vašeho vyprávění je cítit, že je to pro vás opravdu důležité místo.
„Už jako malá holčička, když jsme byli v létě na dovolené v cizině a vraceli se domů, tak už tehdy to »domů« pro mě znamenalo do malé vesničky u Jindřichova Hradce. Nemůžu ale říct, že bych to tak měla celý život, protože již mnoho let jsem přesvědčený Vinohraďák a doma je na Vinohradech, ale něco z toho původního »domů« tam je a já se nemůžu dodneška rozhodnout.“
Umíte si tam představit stáří?
„To víte, že jo. Jedno období, jsem o tom byla přesvědčena. Ale to jsem byla mladší a odolnější a neměla jsem operované nožky. Teď si říkám, jestlipak za deset let jestli ten košík s těma polenama unesu. Já jsem přece jenom rozmazlená Pražačka, ale chalupa je láskou mého života.“
Jak vzpomínáte na Juraje Herze, který byl devět let vaším partnerem?
„Byl to člověk, kterého jsem milovala… Člověk mnoha protikladů, od něhy po zuřivost, vznětlivost, zároveň uvážlivost. Na jedné straně tisíciletá moudrost, na druhé straně dokázal překvapit zase úplně nečekanou dětskou naivitou. S ním se člověk opravdu nikdy nenudil, protože nemohl tušit, co bude příští minutu.“
Jste i teď, tři roky po jeho smrti, v kontaktu s jeho dětmi?
„Ano, jsem v kontaktu jak s jeho dětmi, tak především jeho bratry Rudem (76) a Lacem (70), kteří žijí na Slovensku.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (30.1.2022)
Krampol (82) devět měsíců po smrti manželky (†59): Třeba najdu lásku! Pořád mě zvou na rande
29 fotografií
