Přátelský rozvod vzala voda! Napjatý konec manželů Lobkowicz
12 fotografií
Mělo se jednat o klidný rozvod, k němuž se manželé Lobkowiczovi po vzájemné dohodě usnesli. Nakonec závěr manželského svazku v úplném klidu neproběhl…
Na jaře letošního roku oznámil kníže Jiří Lobkowicz (65) se svou manželkou Zdenkou (43), že jejich společná cesta je u konce. Na druhou stranu ale veřejnost ujistili, že se rozchází v přátelském duchu. „Toto rozhodnutí nepřišlo snadno, ale věříme, že je to pro nás správná volba. Rozcházíme se s vzájemným obdivem a úctou jeden k druhému a přejeme si navzájem to nejlepší v životě a vážíme si času, který jsme spolu strávili,“ znělo mimo jiné v prohlášení.
Nakonec si ale jeden z dvojice oddechl o něco více. A z pádného důvodu – v řešení totiž byla i péče o děti. „Ani jsem si neuvědomila, že jsem několik měsíců zadržovala dech, až když mi v pátek paní soudkyně řekla, že se děti svěřují do mé výhradní péče. Mám pocit, že zase můžu dýchat,“ zveřejnila pěvkyně na sociálních sítích, jak psal web Expres.cz.
Jiří Lobkowicz si odvedl svou princeznu na zámek
Dodala také, že se o děti starala výhradně sama, a k tomu přidala i fakt, že se rozhodl odejít její manžel. Opěrní diva však neuvažuje nad tím, že by byla na děti zcela sama nyní či do budoucna. Momentálně je ku pomoci její maminka, a co se budoucích vztahů týče, nechává si otevřená zadní vrátka. „Vím, že si kluci přejí někoho pro sebe i pro mě, ale není to jednoduché. Třeba ale ještě někdo přijde, kdo bude hodný na nás všechny. I já věřím, že všechno zlé je k něčemu dobré,“ dodala smířeně Zdenka.
Prohlášení Jiřího Lobkowicze k informacím zveřejněným na sociálních sítích a v některých médiích.
S ohledem na informace, jež se v posledních týdnech objevují na sociálních sítích a potažmo v některých médiích týkajících se soužití, vztahu a také aktuálně rozvodu mezi mnou a paní Zdenkou Belas Lobkowicz, jsem se rozhodl vydat toto prohlášení. Hlavním a jediným důvodem je, abych zabránil spekulacím, nepravdám a nebojím se říct v mnohém i lžím, které se - z pro mě nepochopitelných stran a důvodů šíří. Letos na jaře jsme spolu s paní Zdenkou Belas Lobkowicz formou veřejného prohlášení pouze sdělili, že jsme se po devíti letech našeho manželství rozešli. V té době procházelo naše manželství, z něhož však vzešli dva krásní synové Robert Christian a Jacob Alexander, rozvodovým řízením a bylo z obou stran zcela nevhodné, i s ohledem na naše děti, cokoli ventilovat směrem k veřejnosti. Jednak jsem to nepovažoval za správné a etické a jednak jsem chtěl naše syny uchránit těchto záležitostí. Takto jsem to chtěl i ponechat, jelikož kromě jisté společenské povinnosti jako veřejně známých osob, kterou jsme původním prohlášením splnili, jde výhradně o naši soukromou a rodinnou záležitost. Okolnosti, které následovaly, mně však přiměly k tomu, abych reagoval, neboť jsem možná „jistými cizími vlivy“ u veřejnosti vykreslován zcela jinak, podobně jako náš vztah s paní Z. B. Lobkowicz. Především z lidského hlediska chci, aby tato situace byla objasněna. Nikdo se totiž na můj názor, pokud už vznikly nějaké články, neměl potřebu zeptat. Své (naše) syny Roberta a Jacoba od jejich narození bezmezně miluji a jako každý milující otec (rodič) bych pro ně skutečně udělal cokoli na světě. Vždy jsem si paní Z. B. Lobkowicz vážil nejenom jako ženy, ale především jako dobré matky našich dětí. Byl jsem vždy hrdý na to, že mi dala děti, a že mám nejenom já, ale i náš prastarý rod své následovníky, a že se nám podařilo utvořit rodinu. V prvních letech našeho manželství šťastnou a spokojenou. Pak se stalo cosi, co se nejspíš stává i v mnoha jiných manželstvích, rodinách a přestali jsme si rozumět. Z mnoha důvodů… I přesto, že jsem byl, jak jsem se také později dozvěděl, zcela nepochopitelně vykreslován různě, což se mně hluboce dotýkalo, velmi mrzelo a mrzí dodnes, jsem vždy zachovával dekorum a s ohledem na mou paní, ale především na naše děti, nic směrem k médiím a veřejnosti neventiloval. To, co se však začalo na sociálních sítích a v některých médiích v poslední době objevovat, nemohu nechat jen tak! Ať se již v našem vztahu s paní Z.B. Lobkowicz stalo cokoli a naše cesty se rozešly, nikdy jsem ji neublížil. Rozhodně jsem nikdy neubližoval ani našim dětem. Naopak jsem se vždy snažil, aby se měly co nejlépe. A už v době před pěti lety, kdy náš vztah s paní Z.B. Lobkowicz dostával trhliny a ona se dobrovolně rozhodla žít v Praze a na Mělníku pobývat jen výjimečně, (především o víkendech, svátcích nebo během léta), jsem v Praze pořídil velmi luxusní byt, který jsem na ni později také převedl. Primárně mi však šlo o to, aby se měly dobře naše děti, měly co nejlepší zázemí a mohly navštěvovat anglickou školu. Rád bych také podotkl, že téměř výhradně jsem se staral o naše dva chlapce s pomocí chův od jejich narození, dokud nemohli jít do školky. Důvodem bylo, že moje paní Z. B. Lobkowicz byla dlouhodobě velmi nemocná a nemohla převzít svou roli matky na plný úvazek kvůli její slabé fyzické kondici. I po našem faktickém rozchodu a rozdělení domácností jsem paní Z. B. Lobkowicz zabezpečoval její potřeby, koníčky a nadále jsem finančně zajišťoval chod a provoz nejenom zámku Mělník, kde žiji (a kde jsme do té doby žili společně), ale také novou domácnost v Praze, kde však žila a žije nyní ona a naši dva synové.
Proto mně velmi překvapily různé informace, zprávy a domněnky, které se vyrojily, že bych z našeho vztahu odešel já, a že bych ji a naše děti nezabezpečil. Stejně tak informace, že bych snad měl jakkoli jí nebo našim dětem páchat jakákoli příkoří. Paní Z. B. Lobkowicz z našeho manželství odchází s nepoměrně vysokým zabezpečením oproti tomu, s jakým do vztahu přišla. Navíc v době, kdy žila na zámku Mělník, měla k dispozici hospodyni, auto s řidičem, který ji i naše děti pravidelně vozil do školy, ze školy, na pracovní schůzky, na nákupy..., ale také další personál. Měla k dispozici veškerý servis, který jsem využíval i já sám, a dokonce výběr některého personálu jsem nechal čistě na ni, aby měla kolem sebe lidi, s nimiž si bude rozumět. Do celé řady věcí jsem paní Z. B. Lobkowicz nikdy nemluvil, a naopak jsem ji v mnohém, (samozřejmě i finančně) vždy podporoval, včetně její snahy vrátit se zpět k její kariéře operní zpěvačky. To, že mnohých možností a příležitostí doposud nevyužila, bohužel ovlivnit nedokážu. Samozřejmě, že jsem vždy finančně podporoval naše děti, což dělám i nadále a považuji to za zcela přirozené. Velmi mně také mrzí různé informace a nesmysly, že bych si nepřál podílet se na výchově našich dětí. Bohužel jsem, jako možná řada otců v této zemi v situaci, kdy naše syny mohu vidět jen tehdy, kdy jim to jejich maminka dovolí, a to ještě na ´nezbytně dlouhou´ dobu. Rozvod byl fakticky jedinou možností, jak mohu syny vidět, tak, aby tomu kdokoli nemohl libovolně, svévolně zabránit. U srdce mně zabolela i některá slovíčka našich synů, která však už s ohledem na jejich věk a dětské období nevzešla rozhodně z jejich čistých myšlenek… Přitom jak paní Z. B. Lobkowicz, tak i naši synové dobře vědí, že na zámku Mělník, kde původně vyrůstali, a kde jsou a vždy budou doma, jsou pro ně vždy dveře otevřené a já jsem tu pro ně ve dne v noci! Momentálně žiji sám a rozhodně není v mém životě nikdo nový. A už vůbec nebyl důvodem rozpadu našeho vztahu někdo třetí, tedy alespoň ne z mé strany, jak některé „zaručené zprávy“ informovaly. Věnuji se svým podnikatelským a společenským aktivitám a povinnostem, našemu panství na Mělníku, kde kromě běžného provozu pořádáme různé kulturní, společenské i odborné akce a jsem rád, že vše funguje, jak má. Ale i přes toto vytížení jsem schopen a ochoten se kdykoli věnovat našim synům a také se o ně postarat. Své děti miluji a jednou se oni stanou mými nástupci. Přeji si jediné, aby vyrůstaly svobodně, aby to byly zdravé, citlivé, slušné, laskavé bytosti, které se budou umět i sami svobodně rozhodovat a budou umět rozeznat pravdu a lež. A kteří si najdou cestu k oběma rodičům, i když ti spolu nežijí. Po našem rozchodu s paní Z. B. Lobkowicz jsem neměl jedinou myšlenku na to, že bych se měl chovat jinak. V mé nátuře není nenávist, závist, msta ani zášť. Na chvíli snad možná smutek, že to, co si člověk snil a nějakou dobu budoval, osud připravil jinak. Ale boží prozřetelnost tomu patrně tak chtěla a já se dnes dívám kupředu s nadějí do budoucna. Nejenom co se týče mého soukromí, ale i naší krásné země, kterou miluji a kde jsem doma. S přáním všeho dobrého, hodně zdraví, štěstí a lásky všem, v úctě Jiří Lobkowicz. (V Mělníku dne 22. 10. 2021)
12 fotografií
