Vrozená vada Lucky Bílé (53): DVA ROKY V POSTROJI
O tomhle zatím veřejně nemluvila. Zpěvačka Lucie Bílá (53) si po narození prošla peklem a lékaři nevěděli, jestli bude někdy chodit. Bránila jí v tom vrozená vada kyčlí, kvůli které musela být téměř dva roky připoutaná k dřevěné desce postrojovými řemeny.
Zní to jako hororový příběh z pera ujetého spisovatele s hodně velkou fantazií. Pro Lucku je to ale reálná část jejího dětství. „Skoro rok a tři čtvrtě jsem musela být přikšírovaná na prkně, takže mě maminka nikdy nemohla nosit a chovat. Můj bráška si myslel, že jsem autíčko, protože tam byly čtyři obrovské šrouby, kterými mně ty nohy utahovali,“ otevřela Aha! 13. komnatu svého dětství.
Drastická léčba
„Když jsem se narodila, tak jsem měla luxaci kyčlí. Klouby v nožičkách prostě nebyly na správném místě. Tenkrát to léčili takhle,“ vysvětlila, co bylo příčinou jejího utrpení. Bílá měla nakonec štěstí, které jiné děti neměly, a drastická léčba aspoň k něčemu byla. Uzdravila se a před oslavou druhých narozenin se mohla poprvé hýbat jako ostatní děti. „Jakmile mě pustili, tak jsem okamžitě začala běhat a řádit. To bylo pro mě hodně zásadní. Sice si to nepamatuju, ale asi tam se to ve mně zrodilo – to, že jsem nikdy nic nevzdávala. Hlavně ne se sebou,“ popsala zpěvačka s tím, že je na sebe strašně přísná.
Plonková léta
To jí bylo ku prospěchu hlavně prvních šest let, kdy se pokoušela profesionálně zpívat a všichni před ní zavírali dveře. „Strašně mi to pomohlo. Naučila jsem se nepropadat panice, když není práce. Chodila jsem, ťukala jsem na ty dveře a říkala jim, ale opravdu to ve mně je, pojďte do toho se mnou. Teď už jsem naštěstí někde jinde,“ uzavřela temnou kapitolu na tiskovce v Hudebním divadle Karlín. V kariéře teď chce pomáhat začínajícím ochotníkům, proto taky vedení Hudebního divadla Karlín kývla na soutěž o nejlepší ochotnický soubor, kde bude jednou z porotkyní. Vybírat se bude ze základních a středních škol. Ten nejlepší pak získá Divadelní cenu Eduard.
Názor odborníka
Problémy s vývojem kyčlí patří mezi onemocnění typická právě pro Čechy. Přesný důvod není znám, jde patrně o otázku genetiky. Dříve se tomuto problému v němčině dokonce říkalo Die böhmische Hüfte, tedy česká kyčel. Hlavice kloubu miminek je při ní částečně nebo úplně mimo jamku. Proto v Československu existovala hustá síť kontrol, kterou museli projít všichni novorozenci. Při léčbě je nutné udržet kloub ve správné poloze. Tuzemští ortopedi také vyvinuli řadu pomůcek, které vypadají děsivě, ale pomáhají. Mírnější formy vady řešila Ferejkova peřinka, což jsou široké tuhé »kalhotky«, které udrží nohy miminka od sebe. Při horší formě se užívají Pavlíkovy třmínky, tedy systém úvazů. U nejhorších forem pak děti skončily v tzv. Hanauskově aparátu, tedy byly připoutané k desce s kolečky. Aparát se už dnes využívá méně, přesto je stále pro úspěšnou léčbu třeba kyčle znehybnit ve správné poloze například sádrováním nebo modernějšími ortézami
Překvapivé přiznání Lucie Bílé: Už dva roky čistá!