Akty Jitky Zelenkové? Lituji, že jsem se ...
K pravidelným hostům Muchova domu na pražském Hradčanském náměstí č. 6. patřila i zpěvačka Jitka Zelenková. „Kdykoliv do divadla Rokoko přišli Muchovci, jako kdyby do sálu vešel úplně jiný svět!“ vzpomíná Zelenková ve své knize Sem tam.
Prvního oficiálního pozvání k Muchovi se dočkala Jitka v roce 1973 a vyřízením zvacího vzkazu byl pověřen klávesista Miroslav Berka (†42) z Olympiku. „Věděla jsem, že se tam scházejí zajímaví lidé a odehrávají fantastické večírky, což mě nesmírně přitahovalo, ale také jsem pociťovala určitý ostych,“ vzpomíná Jitka, která první pozvání odmítla. O několik týdnů později bylo pozvání zopakováno přes výtvarníka Vratislava Hlavatého (85).
Na posteli Emmy Destinové
„Prvně jsem tak vstoupila do domu na Hradčanském náměstí číslo 6, který mě rázem ohromil svou neuvěřitelně tajemnou atmosférou. Každý kus nábytku, každý pokoj měl své jméno: Modrák, Marťák, což byl pokoj Marty Kadlečíkové, nebo chladná ložnice zvaná Zimák. Vedle ní byl pokoj Jiřího Muchy, v němž stála vyřezávaná postel s nebesy, jež patřívala Emě Destinnové. Před tímto nádherným ložem a u klavíru, který tam stál a na němž Petr Hapka komponoval, jsem vyfotografovaná v secesních šatech na obalu své exportní LP desky v angličtině Close-Up,” komentuje Zelenková ve své knize..
Whisky a šampaňské tekly proudem
Nejčastěji se prý u Muchy mluvilo o literatuře, filmu, poezii, hudbě a samozřejmě o sexu. „Jiří s Martou byli velice pohostinní, návštěvníkům bylo k dispozici víno, šampaňské, whisky – co kdo chtěl. Oba měli rádi život a potřebovali se obklopovat lidmi, kteří ho žili podobně. Chodívala jsem na Hrad velmi často. Pokud jsem nebyla na turné s Karlem Gottem, tak vlastně pořád,“ říká Zelenková, která vždycky chtěla, aby jí to slušelo.
Odmítla akty a teď ji to mrzí
Jitka dodnes lituje, že odmítla nafotit akty v Muchových špercích. „Jiří mi nabízel, abych se nechala do západního katalogu o secesním umění nafotit se šperky, které Alfons Mucha navrhl pro francouzskou herečku Sarah Bernhardtovou. Samozřejmě mělo jít o akty – Tehdy si mě prohlížel a říkal: Jitunko, vy jste pro to ideální!“ Ale styděla se a bála zároveň. Zpívala jako vokalistka u Gotta, riskovala, že se mu to nebude líbit. A tak odmítla. „Dodnes mě to strašně mrzí. Jak ráda bych měla své vlastní fotografie, na nichž bych byla oděna jen do Muchových šperků!“