Zpěvák Petr Kolář: Zatkla mě policie!
24 fotografií
Ještě, že tě lásko mám… Hit Karla Svobody, který Petru Kolářovi (51) nikdo nevezme. I když songů za svou kariéru nazpíval desítky, tento jej provází už 14 let. Ne všichni ale ví, že kromě sólové kariéry víc jak čtvrtstoletí zpívá v muzikálech. Nyní má za sebou obnovenou premiéru hitu Janka Ledeckého Galileo. Už podruhé. Jako Giordano Bruno se vrátil po šestnácti letech…
Petře, jaké to je hrát stejnou roli po takové době?
„Dobrý, aspoň je dnes vyzrálejší! Dospělejší než tenkrát. Rozdíl je taky v tom, že tehdy jsem ještě neměl šedivý vousy!“ (směje se)
Giordana Bruna za jeho myšlenky upálili. Dokážete být taky tak tvrdohlavý?
„Pokud jsem o něčem přesvědčený, tak si za tím stojím. I když upálit bych se kvůli tomu nenechal. (směje se) Když dělám svý koncerty, kočíruju si kluky v kapele sám. Baví mě lidi kočírovat. Ale v divadle jsem za dělníka. Dělám to, co chce režisér. Tedy pokud s ním souhlasím!“ (směje se)
Svlíkačka Naďa Vinecká: Jak se cítila, když jí Kolář strčil prsty do rozkroku?
Celý článekKolik jste si toho z role pamatoval?
„Skoro nic! (směje se) Takže jsem se musel od začátku připravit. Z toho mám vždycky obavy, jsem velkej trémista. Mám v sobě takový mrazení, vnitřní neklid. Asi proto, že chci být dobrej! (směje se) Mám to všude, i na koncertech, který hraju potisící.“
Co děláte pro to, abyste ztratil trému?
„Dám si panáka! (směje se) Tréma pak ze mě spadne tak po první nebo druhý písničce. Nejdřív musím navázat kontakt s lidmi, okouknout si, kdo přišel a jak reagují. Snažím se s nimi komunikovat, mít lidskej přístup, ne se chovat jako nějaká hvězda.“
Máte svůj okruh fanynek, které na vás chodí stále dokola?
„Míval jsem fanklub, ale ten už nemám. Těch deset fanynek, co tam bylo, už mě zná, tak na mě chodí pořád. I do divadla!“ (směje se)
Co vám posílají na jeviště?
„Kdysi jsem prohlásil, že nejsem květinový typ a jsem rád, když mi někdo pošle lahvinku, nebo kousek žvance. Řekl jsem, že mám rád bramboráky, a pak mi jich na pódium donesli plnou igelitku! A v divadle jsem zase dostal šišku uzenýho. To vonělo už z portálu!“
Lidé vás mají hlavně za rockera. Jak to máte s rockovou muzikou?
„Mám ji rád a pořád ji poslouchám. Vyrostl jsem na ní. Hlavně na Beatles. Ty jsme, s kamarádem, když nám bylo třináct, hráli na kytary, protože se nám jejich věci líbily.“
Beatles vás přivedli k muzice? Protože vy nejste z hudební rodiny…
„To ne. Táta byl mašinfíra, a pořád pracoval. Vídali jsme se málo, vlastně jen na rybách. Ale moje sestra, která je o pět let starší, chodila na piano. A já jsem muziku vnímal, když cvičila. Nějak mě čapla. Ve dvanácti letech jsem pak začal do všeho bouchat a mlátit…“
Celý rozhovor najdete v tištěném vydání Nedělního AHA!.
O svých vztazích a svatbě promluvil Petr Kolář zde:
24 fotografií
