Rozhovor s Pawlowskou (62): Drsná pravda o mých dietách
45 fotografií
Po Českými lvy ověnčeném filmu Díky za každé dobré ráno scenáristka Halina Pawlowská (62) pustila do světa další film – Zoufalé ženy dělají zoufalé věci. Přestože scénář podle svých knih několikrát přepisovala a ve snímku si střihla i malou roličku, její honorář se nevyšplhal na milion, jak by chtěla. Činil »pouhých« 400 tisíc korun. „Bylo to moc málo,“ nebere si spisovatelka servítky.
Jste spokojená se svým novým filmem?
„Zatím jsem nepoznala autora, který by byl nadšen z filmového zpracování svého literárního díla. To znamená, že nemohu říct, že jsem stoprocentně spokojená s filmem. S Díky za každé nové ráno jsem taky nebyla úplně spokojená. Teď už jsem ale k tomu dozrála. Byla jsem si jen jistá scénářem. Věděla jsem, že takhle, jak jsem to napsala, se mi to osobně líbí, protože přesně ten typ scénářů a filmů mám ráda. Ale to vůbec není záruka, že tento typ vyprávění a nadsázky má rád ještě někdo jiný. Samozřejmě že kdybych byla režisérem, tak bych to natočila jinak! Ale nejsem režisér. Jsem autor, který odevzdal scénář – a ten sám o sobě není nic. Scénář ožívá až v rukou režiséra.“
Proč jste s novým filmem otálela dlouhých čtrnáct let? Knih jste přece napsala bezpočet a námětů na scénář jste měla tedy spoustu!
„Nemám pocit, že jsem otálela. Pořád píšu. Psala jsem knihy a scénáře ke svým cyklickým televizním pořadům. Psala jsem jak divá týdně Banánové rybičky, Zanzibar, U Haliny v kuchyni, Dokonalé štěstí, V žitě... Napsala jsem dva seriály, byla jsem spoluautorem asi tří filmů, vymyslela jsem několik televizních komedií, rozhlasovou hru... Většinou reaguji na nabídku a pak ji zvážím. A tak to bylo i u »Zoufalek«. Nabídku jsem dostala a rozhodla jsem se, že scénář napíšu.“
Je pravda, že jste už před lety scénář k »Zoufalkám« prodala za milion?
„Bohužel to není pravda, i když to chvilku vypadalo, že to tak dopadne... Zoufalé ženy dělají zoufalé věci jsem napsala jako svou první knihu. Ta se stala bestsellerem. Vyšla dokonce okamžitě i v Německu, Polsku, Itálii a Francii. A o její zfilmování, tedy scénář za milion, projevila zájem i jedna rumunská produkce. Ale pak z toho sešlo, Rumuni zmizeli a spolu s nimi i báječné vyhlídky. Jo, a ten milion... Doslechla jsem se poměrně nedávno, že ten můj scénář získala ruská filmová společnost, která ho chce natočit v americké koprodukci. Právník specializovaný na autorská práva mě upozornil, že když se potvrdí, že se můj scénář bez mého vědomí realizuje, musím být odškodněná. Nic se ale nepotvrdilo, nikdo nic neví, nikdo není k zastižení... A nic jsem nedostala!“
Když píšete scénář podle knihy, je alespoň zčásti autobiografický?
„Nepíšu autobiografické scénáře. Píšu zásadně příběhy založené jen na pocitech, které jsem prožila. A na mé fantazii, která, samozřejmě, rozvíjí můj život.“
Byla jste v životě často zoufalá?
„Neptáte se mě na to, jak jsem plakala, když mi umřel manžel, když mi umřela maminka, když mi umřel tatínek a bratr a bratranec a strýci a tety a psi? Máte na mysli asi jen ty záchvěvy frustrace z nedůležitých věcí, jako jsou malé šaty a blbé rande a příšerná barva vlasů. Tak takhle jsem byla zoufalá mnohokrát a většinou jsem šla do kavárny, dlouze se svěřovala kamarádkám a pak jsem se svému zoufalství smála. Často mi k překonání téhle »těžké« chvíle pomohly nové boty a kabelka a šminky a náušnice a větrník a víno s bublinkami!“
Co vás dokáže teď přivést k zoufalství?
„Myslím, že kromě těch fakt vážných věcí, které každého potkají, k zoufalství přivádím nejčastěji sama sebe. Moje touhy, naděje, ctižádost a nespokojenost. Pak si ale vždycky řeknu – je to teď super, bude hůř!“
Hlavní hrdinka se neustále strachuje, že je tlustá. Také jste se takhle strachovala?
„Musím vás opravit. Moje hrdinka se neustále nestrachuje, že je tlustá. Jen občas se váží a má pocit, že ostatní holky jsou štíhlejší a že by neměla jíst dorty. Moje kamarádky, které dodnes váží kolem padesáti kilo, mají pocit, že jsou tlusté, omezují se a shánějí kalhoty, které jim nedělají zadek. Má dcera je extrémně štíhlá a pořád se hlídá. Znám missky, které si připadají příliš tlustě a trápí se. Co se mě týká, tak jsem se strachovala, a oprávněně. Jakmile u mne začaly pracovat v pubertě hormony, tak jsem kypěla a nakypěla.“
V životě jste podle svých slov držela nesčetně diet a všechny byly k ničemu. Jaká z nich byla nejúčinnější?
„Nejúčinnější bylo, když jsem několik let jedla strašně málo, žádný cukr, nepatrně mouky, v létě jsem byla jen o rajčatech a v moři nebo bazénu jsem trávila asi patnáct hodin denně.“
Je ale nesmírně těžké udržet si váhu.
„Ano, je těžké si udržet postavu, když jste ztratila nějaká kila. Podezřívám tělo, a to každé, že se chce vrátit do své maximální, ideální podoby. Vždyť já jsem už asi deset let pořád stejná.“
S dietami už neexperimentujete?
„Jasně že experimentuju, společenský tlak je neúnosný! Když vám každý říká zaručený recept, jak být zdravý, štíhlý a krásný, tak občas taky zblbnu a zase buď jím jen maso, anebo ho vůbec nejím, piju jak velbloud strašně vody, a pak zas radši jen sklenku, a pak jen zeleninu a s hůlkami do přírody s krokoměrem a pak zase na rotoped... Fascinuje mě, jak je každý odborník. Jen mě uklidňuje, že spousta lidí sice ví nejlíp, jak shodit, ale zdaleka ne všichni vypadají dobře.“
Umíte se mít ráda?
„Toho, kdo začal mediálně vytrubovat musíš se mít ráda, bych pověsila na náměstí za nohu na lampu a celý den bych mu říkala – máš se rád? A pomáhá ti to? Pochopitelně že se mám ráda. Trestám se jen občas a nedůsledně, i když bych si zasloužila větší výprask.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěné sobotní verzi deníku Aha!
Jak vznikal rozhovor:
S Halinou jsme si povídaly mezi lázeňskými procedurami, kterým se oddávala. Nechala si také udělat nové vlasy a měla bezvadnou náladu. Po večerech si už prý píše zápisky k ženě, která se vdala z rozumu, a přemýšlí, jestli se teď vydá k moři, anebo pojede vegetovat na chalupu. Anebo nepojede nikam. Rozhodně prý už ale nikdy nebude odpovídat na otázky o dietách, kilech, váze. „Už mě to začalo vážně nudit,“ říká rázně.
Na video s Halinou Pawlowskou se můžete podívat zde:
45 fotografií
