Jan Pacák (65) zemřel. Zavřel oči a pak... Manželka: »Bylo to strašně rychlé« | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Jan Pacák (65) zemřel. Zavřel oči a pak... Manželka: »Bylo to strašně rychlé«

Jan Pacák
Jan Pacák (: Archiv)

PRAHA – Ze čtvrtka na pátek se v oknech pražské vilky českého malíře a legendárního bubeníka skupiny Olympic Jana Antonína Pacáka (†65) a jeho ženy Jany v Měchenicích svítilo až do rána. Honza vzal, jak vždycky říkal, ten svůj kufřík, a odešel… Navždy. Rok se rval s leukémií. Včera v půl druhé ráno „strýc Jeňýk“ svůj boj s tou krutou mrchou defi nitivně prohrál.

Svědectví ze smrtelné postele

PRAHA – Ze čtvrtka na pátek se v oknech pražské vilky českého malíře a legendárního bubeníka skupiny Olympic Jana Antonína Pacáka (†65) a jeho ženy Jany v Měchenicích svítilo až do rána. Honza vzal, jak vždycky říkal, ten svůj kufřík, a odešel… Navždy. Rok se rval s leukémií. Včera v půl druhé ráno „strýc Jeňýk“ svůj boj s tou krutou mrchou defi nitivně prohrál.

Když se v prosinci 2006 vrátil z nemocnice, byl plný naděje. Jeho žena Jana postavila na kafe, vítali ho i tři kočky a pes Brandy, sousedkou nazývaný Rum (protože Brandy si prý špatně pamatuje). „Ještě se mi trochu třese ruka, ale už to zase zvládnu,“ říkal po pár dnech, když začal znovu malovat. A když jsem ho před časem navštívila, vtipkoval o tom, že se za jeho život modlí až v Mongolsku. „Jeden Mongol si koupil tady v Ouholičkách domeček. Tady je od něho jasmínová rýže i nádobka. Posvětil ji nejvyšší láma. Mongol mu řekl, že má nemocného kamaráda, jako mě. A láma se za mě modlil. Tak jsem promodlenej až do Mongolska! Janě vzkázal, že má sehnat mléko od krávy a nakapat ho do čtyř světových stran pro štěstí. Samozřejmě, že to moje žena, vyškolená zdravotní sestra, promptně udělala! Proto tak dobře vypadám,“ smál se tehdy a plánoval si, jak v létě oslaví 45 let Olympiku. „Ne, my starci už nebudeme hrát. My se jen ukážeme jako na pražském orloji, že jsme ještě živí. Hrát to už nejde…“ chechtal se a mně v uších zněla ta jeho slavná nádherná píseň Bon soir, mademoiselle Paris...

Zněla mi i včera ráno, když mi jeho manželka Jana do telefonu šeptla: „Šlo to rychle. Honza si ani nestačil uvědomit, že odchází.“ V hlase měla moře slzí: „Hledám Honzovy fotky a nic nemůžu najít, všechno mi padá z rukou…“

Jeňýk Pacák se teď asi dívá spolu se svými kamarády, co tam také už jsou, od »nebeskýho báru«, jak tady smutně píšeme vzpomínání. Asi si dali panáka a úsměvně komentují i tuto smutnou situaci, která vůbec ještě neměla nastat.

S leukémií se rval statečně dlouhé měsíce. „Ta moje nemoc nebolí, nesmrdí a když bolí, už je pozdě,“ řekl mi před pár měsíci. „Co bych si ještě přál? Projít se ještě aspoň jednou po Malé Straně, jak bývala. Bez zlatých klik, zlatých cedulek, poutačů cizích společností. Jít Nerudovkou a nemít pocit, že jsem na snobském jarmarku. Zajít si tam do hospůdky na pivko, nebo vínko, jak jsme byli zvyklí.“

Jeňýku, už to bohužel nestihneš… Budeš nám všem moc chybět!

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.