Jiří Svoboda: Pletky hereček a režisérů? Nikdo z nás není mnich... | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Jiří Svoboda: Pletky hereček a režisérů? Nikdo z nás není mnich...

Jiří Svoboda – výrazná postava českého filmu i politiky.
Jiří Svoboda – výrazná postava českého filmu i politiky. (Aha! – Petr Novotný)

PRAHA – Pro režiséra Jiřího Svobodu (61) asi neexistuje otázka, na kterou by se zdráhal odpovědět. Nesnaží se přitom být zajímavý nebo tajemný. Zato jeho fi lmy zajímavé jsou. A to velmi! Dívka s mušlí, Zánik samoty Berhof, Skalpel, prosím! nebo Sametoví vrazi, dramatický příběh o orlických vraždách…

  • Proč se stal šéfem KSČM?
  • Proč pak ze strany vystoupil?
  • Jak točil Sametové vrahy?

Rozhovor pro Aha! se konal v jedné žižkovské pizzerii. Jiří Svoboda popíjel svůj obvyklý tonik a jako obvykle se vlídně usmíval…

Natočil jste 14 celovečerních filmů a kolem 30 televizních inscenací. Které vám přirostly k srdci nejvíc?
„Každý, protožekaždý znamená rokživota. Z nejúspěšnějších asi byla Schůzka se stíny. Film získal hlavní cenu autorského filmu v San Remu. Mám rád i Zánik samoty Berhof, který získal ceny na mnoha festivalech včetně Cannes. Ale nejpopulárnější byl asi Skalpel, prosím!. A v poslední době v televizích často opakují moji kriminálku Řetěz. Nepatří k mým nejoblíbenějším, ale asi se dá vidět, i když je z roku 1980.“

K Sametovým vrahům jste si sám dělal i scénář…
„Chodil jsem i k soudu sledovat proces. Ne že by šlo o dokumentární rekonstrukci, ale pokoušel jsem se o určitou studii velmi složitého jednání a složitých charakterů.“

Vraťme se do vaší minulosti. V 60. letech jste byl kvůli spoluautorství dopisu, poukazujícího na nedostatek svobody tisku a informací, vyšetřován Státní bezpečností a pak vyloučen ze studia na všech vysokých školách. Po listopadu 1989 jste se ovšem stal předsedou KSČM, a to mnozí fanoušci vašich filmů dodnes nechápou…
„Byl jsem zvolen v roce 1990… Víte, kroky člověka jsou složité. A vysvětlovat je následně není jednoduché.“

Od června 1993 jste nestraník, ale kdyby šel vrátit čas, udělal byste tenkrát, ve funkci předsedy KSČM, něco jinak?
„Spíš je otázka, na kolik vnější okolnosti přinutí člověka jeho představy změnit. Režisér je zvyklý rozhodovat. Může vyslechnout názory, ale pak se zachová po svém. Politika je naopak věcí různých grémií, nesourodých jedinců, a nakonec se můžete dostat do pozice, že máte funkci, v níž musíte prosazovat názor, s nímž sám nesouhlasíte. A proto jsem z politiky odešel. Myslím, že všechno v životě má člověk dělat jedině za sebe. Dospěl jsem k názoru, že demokracie v základních životních rozhodnutích neexistuje.“

O co jste v KSČM usiloval? Co jste chtěl změnit?
„Měl jsem představu expanze, kde by došlo ke spojení levice. To se povedlo, v roce 1992 vznikl Levý blok, volební koalice levicových stran. Představoval jsem si ale také, že bude ta strana zastávat určité levicové radikální postoje… Asi bych méně usiloval o funkce v parlamentu a víc bych deklaroval, že jde o stranu, která hledá nějakou systémovou změnu.“

Funkce šéfa komunistů vás ale nakonec málem stála život, když vás před vaším domem pobodal neznámý útočník. Pamatujete si ještě, jak to bylo?
„Kdo mě chtěl zabít, se nikdy nevyšetřilo. Někdo zazvonil u dveří a schoval se za sloupek u branky. Vyšel jsem ven, a protože jsem člověk bezelstný, otevřel jsem branku, abych vyhlédl, kdo je na ulici – a v té chvíli proti mně někdo vyrazil s nožem v ruce. Na obličeji měl masku, na hlavě kapuci. Zatlačil mě mezi popelnice, na krk mířil nožem. Čepel jsem chytal rukou. I s proříznutou dlaní se mi podařilo nůž sklopit, takže následoval zásah do srdeční krajiny. Naštěstí se nůž smekl o žebro, takže zasáhl jen cévu, nikoliv srdce. Druhou ranou mě trefil do břicha, do jater, která mi pak sešívali.“


Rodina vás bránila… „Ano, napřed moje dcera a pak manželka. I ji útočník pobodal… I když se to pak nevyšetřilo, případ vyvolal určitý chaos i ve vládních strukturách. Byl to vlastně první atentát po roce 1990, asi byla snaha případ vyšetřit, ale nepovedlo se.“

Detektivové se tehdy dostali hodně daleko, ale důkazně to prý nestačilo.
„Hm, to se stává.“

Dnes už na to nevzpomínáte?
„Z čeho se člověk rychle dostane, rychle i zapomene. Přirovnal bych to k porodu. Na psychickou i fyzickou zátěž s ním spojenou žena rychle zapomene a zkusí to znovu. Příroda nás tak udělala, abychom velké stresy, ohrožující náš život, z hlavy rychle vytěsnili. Spíš jde o otázky racionální, že si člověk třeba pořídí zbrojní pas a říká si: Příště bych chtěl mít šanci třeba vystřelit.“

Taky jste si pořídil psa.
„Už nám umřel. Byla to brazilská fila, fenka, deset let jsme ji měli. Byla úžasná! Bylo v ní tolik citu a inteligence. Její smrt byla pro mě hrozně těžká, navždy mě poznamenala.“

Možná se teď budete smát, ale já tu otázku myslím docela vážně a zkuste být, prosím, upřímný. Herečky často usilují o režiséry a ti často podléhají. Ať vaše paní Milena, s kterou jste už 33 let, odpustí, ale byly i ve vašem případě nějaké »lovestory«?
(Usmívá se.) „Ale no tak, žijeme ve světě, v němž nikdo z nás není asi mnich… Jistě, nějaké dobrodružství prožije každý člověk, každý z nás zažívá nějaká pokušení, ale jinak si myslím, že zkazky o vztazích hereček a režisérů mají k realitě často hodně daleko. Když se dělá film, je člověk tak vytížený a vnitřně zaměstnaný, že na velká »dobrodružství« v době natáčení má, jen když je úplně mladý – když je v kondici, když pomalu nemusí spát. Ale pak, později, už to nejde. Ne – a to říkám upřímně – s herečkami jsem opravdu žádné románky neměl.“

Co si o nich Svoboda myslí?

Jana Brejchová
„Velmi poznamenala moji práci s herci. Film a myslím, že teď i jeviště, jsou pro ni vždycky ten skutečný život. Ona je vždycky šťastná a naplněná, když může vytvořit nějaký osud. Je k tomu předurčená a to je něco, čím v tomto povolání disponují velké hollywoodské hvězdy.“

Václav Klaus
„Intelektuál a myšlenkově nebývale pevný člověk, který nemění své názory – a to v Česku není zvykem. U nás lidé, a zejména právě v politice, mění své názory a postoje obden. Proto si ho vážím.“ Mimochodem už v roce 1993 napsal Jiří Svoboda do novin, že je Klaus předurčen být českým prezidentem.

Milan Kňažko
„Kromě toho, že se s ním báječně pracuje, má ohromnou píli, a je to ohromně rovný chlap. Kdybych byl někdy v problémech, musel bych se někde schovat, potřeboval bych za někým jít, tak u něj bych bez váhání zazvonil u dveří a věřím, že by mě pozval dál i přes moje varování, že tím něco riskuje.“

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.