Bolest Dany Medřické (†62): První syn jí zemřel! Nebyl mu ani rok...

Dana Medřická (Miloš Schmiedberger)

7 fotografií

Maminka Václavu Vydrovi stále hrozně chybí.

20. ledna 2013 • 05:00

Jak královna českého jeviště Dana Medřická, známá ze seriálů Taková normální rodinka, Nemocnice na kraji města či Byl jednou jeden dům zvládala péči o domácnost a výchovu svého syna Václava? A co říkala na to, že se její » vlastní krev« rozhodla jít v jejích šlépějích?

Přestože měl Václav Vydra slavné rodiče, kteří večer co večer trávili čas v divadle a do toho točili pro televizi, prožil šťastné dětství. „Nikdy jsem neměl pocit, že bych nějak strádal. Že by se mi máma nevěnovala. Žili jsme dost rodinným životem. Ale je pravda, že když večer museli oba do divadla, tak zaskakovala babička, maminka mé mámy. A to až do mých dvanácti let,“ prozrazuje herec.

S babičkou si užil »jaksepatří«. „Dokud mohla, tak mě hlídala. Respektive byla se mnou doma. Byla už hodně stará a čím byla starší, tím mi lezla víc na nervy. Tak už to u dětí holt bývá,“ dodává s provinilým úsměvem. Pak ho začala hlídat tetička. A to už byla jiná švanda. „Hrávali jsme spolu vrchcáby. Jen jsme museli hlídat čas. Naši byli přesvědčeni, že už jsem v osm v pelechu. Takže když jsem uslyšel šramot klíčů ve dveřích, skočil jsem do postele a dělal, že spím.“

A jaká byla známá herečka máma?

„Nerozmazlovala, ale ani nebyla přísná. Když jsem něco provedl tak byla smutná a to na mě fungovalo úplně dokonale. Vidět ty její zklamané oči, to byl pro mě ten největší trest.“ V životě od ní nedostal na zadek. „U nás se fyzické tresty opravdu neprovozovaly.“

Žili si jako ostatní rodiny…

To, že má slavnou matku mu připadalo úplně normální. „Už jsem se do toho narodil, byl na to zvyklý. To, že ji lidé zastavují na ulici jsem bral jako samozřejmost. Vím, že ji hezká slova uznání vždycky potěšila. Ale že bych si připadal jako někdo z nějaké hvězdné rodiny, která si může všechno dovolit a všechno koupit, to teda ne.. (smích) Žili jsme úplně stejně jako ostatní,“ svěřuje se herec, který vyrůstal v divadle. „Už jako dítě mě máma brávala na odpolední představení, takže třeba takovou Lucernu jsem viděl nesčetněkrát. A ze všech míst a koutů, která v divadle jsou. Ze žebříku, zepředu, zezadu,“ konstatuje s úsměvem.