Herta Kašparová: Poslala 33 Čechů na smrt!

Hodná dívka, která se změnila v monstrum. Tak mluvili pamětníci o Hertě Kašparové (†23). V květnu 1945 kvůli ní v Třešti na Jihlavsku zemřelo 33 lidí. Za jejich smrt i ji čekala poprava, poslední veřejná v Česku.
Začátek května 1945 znamenal konec války. Třešť však ještě čekala jedna hrůzná událost. Jednou z těch, kdo ji měl také na svědomí byla i pohledná místní dívka Herta Kašparová.
Rozhodla o smrti
Zdejší rodačka pracovala pro gestapo jako překladatelka a jeho zločinecké praktiky, kterých byla několikrát svědkem, ji poznamenaly. Její krutost se naplno projevila 7. května 1945, dva dny po zdánlivém osvobození. „Město znovu ovládli příslušníci SS a začali si vyřizovat účty s povstalci i civilisty,“ řekl Aha! Jiří Vybíhal, autor knihy Třešť 1945. A byla to právě Herta, které Němci jako svojhí spolupracovnici udělili právo rozhodnout o životě a smrti mnoha z nich. Procházela mezi zadrženými lidmi a prstem ukazovala na ty, kteří pak byli zastřeleni. Museli si vyhrnout košili, střelci mířili přímo na srdce.
Mstila se
„Nechala popravit i mého manžela, dva švagry a ještě další chlapce. Nejmladšímu nebylo ještě 17 let,“ vzpomínala v dokumentu České televize pamětnice Vlasta Páralová. Čtyři muže měla Kašparová popravit sama. „Byla to pomsta za pomstu. Kašparová vybírala i ty, kdo podle jejího názoru nějakým způsobem poškodili její rodinu,“ dodal Vybíhal.
Ten den v Třešti zemřelo 33 lidí. Oběti pohřbené v jámě v rohu dvora, kde je zastřelili, byly exhumovány a identifikovány rodinami 12. května 1945.
Poslední veřejná poprava
„Vím, že jsem zavinila smrt několika lidí. Jednala jsem ze msty za ponížení rodiny,“ přiznala prý Kašparová po svém zatčení v rakouském Gmündu 2. února 1946. Za zločiny proti lidskosti byla odsouzena ke smrti oběšením a 13. září před sedmou večer byla popravena. Když ji vedli k popravišti, podlomila se jí kolena.
„Do poslední chvíle nevěřila, že ji poprava čeká. Jejím posledním přáním bylo, aby viděla bratra. Přání jí splnili,“ vzpomínala Páralová. Na popravu se prodávaly vstupenky a sjeli se na ni lidé z širokého okolí. Byla to být poslední veřejná poprava v Česku.
Kdo byla »slečna Smrt«
Kašparová pocházela ze sudetské rodiny. Od narození trpěla tělesnou vadou, obrácenou pravou nohou, kterou se ale podařilo vyléčit. Ve škole i v Sokole měla řadu přátel. Rodina bydlela do konce 2. světové války v domě na třešťském nádraží, kde pracoval otec Kašparové. Hertin bratr Alois Kašpar na rozdíl od sestry řadě Čechů pomohl ničením udání, když pracoval v Jihlavě u kriminální policie.