Chlapík s údajně největším žaludkem v zemi: Rostislav Širmer (46): Sní 10 párků za 31 vteřin!

Rekordman mezi jedlíky, velký bojovník s přebytečnými kily, vlastník obřího žaludku a oběť jojo-efektu! To všechno je Rostislav Širmer (46) z Holešova na Kroměřížsku.
Neskonalá chuť k jídlu Širmerovi nejdříve vynesla slávu. V roce 2001 vytvořil na Vizovickém trnkobraní tehdejší světový rekord v pojídání švestkových knedlíků. Spořádal jich 161 kousků. Rozjedl se a vyhrával závod za závodem. „Jsem vyučený řezník, blízko mám třeba k párkům. Deset kousků vídeňských párků zvládnu za jednatřicet vteřin,“ vzpomíná na jeden z mnoha udivujících výkonů.
Shodil 110 kilo
Za jedlické úspěchy platil tvrdou daň. „V roce 2004 jsem se u kamaráda na jatkách zvážil. A buch! 222 kilogramů, vysoký tlak, cukrovka, bolavá kolena. Ve hře bylo zdraví, měl jsem malého kluka, chtěl jsem si s ním ještě na světě užít,“ vzpomíná.
Začal bojovat o zdraví, postupně díky omezení dávek jídla shodil přes padesát kilo. „Teprve pak mě primář Bařinka ve Valašském Meziříčí mohl vzít na operační lůžko a na operaci žaludku s jeho přiškrcením. Pak jsem během roku shodil dalších téměř šedesát kilo. Měl jsem 112 kilo jako normální chlap. Mohl jsem se obléknout do konfekce. To jsem do té doby neznal. Bez problémů jsem se svezl na motorce. Akutní příznaky nemocí ustoupily, byl to báječný čas.“
Udeřil jojo-efekt
Báječný čas však trval jen do doby, než v žaludku praskl kroužek zmenšující jeho kapacitu. „Mám asi největší žaludek u nás. Jeho objem je kolem pěti kilogramů, normální lidé mají od jednoho do dvou. Bez kroužku prostě musím jíst více než ostatní,“ vysvětluje Rosťa.
I tohle si ale užil. Letos následoval návrat na jedlickou soutěž na Trnkobraní. „Spořádal jsem 164 knedlíků. Vedl jsem, ale když jsem jeden omylem vyplivl, čtyři minuty před koncem mě diskvalifikovali,“ želí Rosťa. Víc ale lituje toho, že má znovu kolem 170 kilogramů.
V těchto dnech končí v udírně s výrobou vynikajících klobás pro kamarády. „Dělám je jen tak, pro radost. To víte, že chutnají i mě. Dělám pět druhů, myslím, že je na Moravě tak umí málokdo,“ říká. Jsou zřejmě na dlouhou dobu poslední, které ochutná. Zkraje příštího roku zamíří na reoperaci k primáři Bařinkovi. Cíl pro rok 2013? „Musím ze sebe shodit jeden pytel pšenice,“ směje se Rosťa, který se už vidí o padesát kilo lehčí.