Na svět přišel o tolik dříve kvůli zkažené placentě. „Měla jsem bolesti břicha a v porodnici mi řekli, že rodím. Přišli na to, že mám zkaženou placentu,“ vzpomíná Lenka, která je přesvědčena, že za neštěstí může městský byt plný plísní, v němž v nájmu žila. „Několikrát jsem upozorňovala úředníky. Nepomohlo to. Tvrdili, že jsem špatně větrala. Zaplatila jsem si posudek hygienika, v bytě bylo osm druhů vysoce toxických plísní, které jsem sama způsobit nemohla,“ zlobí se Lenka, která má podle vyšetření plísně v těle stále.
I s roční dcerkou musela byt opustit. Honzíkovo postižení však bohužel už nic nezmírní. „Po porodu mu praskla střeva, měl tři vývody. Dnes má střeva dlouhá jen čtyřicet centimetrů. Sám se nedokáže vyprázdnit, denně mu dělám klystýry. Měl i srdeční vadu, kterou mu lékaři operovali,“ vzpomíná Lenka.
Honzík je také téměř slepý a mentálně zaostalý. „Všichni mi říkali, ať ho dám do ústavu, ale to bych nikdy nedokázala. Starám se o něj sama a neustále se handrkuji s úředníky o peníze na péči nebo zdravotní pomůcky. Místo aby mi pomáhali, házejí mi klacky pod nohy,“ zoufá si Zounková.
