Česká policie zatkala TERORISTY!

Dva dny po smrti Usámy bin Ládina (†54) Českem otřásly záběry ze zásahu proti teroristům přímo na území naší republiky!
Vůbec poprvé v naší historii se stalo, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (UOOZ) zatýkal muslimské cizince spojené s mezinárodním terorem. Bylo jich osm ve věku od 30 do 52 let a pracovali pro radikální, extrémně nebezpečnou islamistickou organizaci »Jamaat Shariat«...
Zadržení cizinci zajišťovali falešné doklady, peníze, zbraně a výbušniny pro tzv. »nové bojovníky« v Dagestánu. Sedm lidí vyšetřovatel obvinil z padělání a pozměňování veřejné listiny. Dva Bulhaři se toho dopustili jako členové organizované skupiny působící ve více státech.
Pět lidí z Moldavska a Dagestánu tak činilo s úmyslem umožnit nebo usnadnit provedení teroristického útoku. Čečenec se zodpovídá z nedovoleného ozbrojování a padělání a pozměňování peněz.
„Zadržení s policií nekomunikují a nespolupracují,“ řekl šéf ÚOOZ Robert Šlachta.V případě prokázání viny jim hrozí až desetileté tresty odnětí svobody.
Kdo jsou zadržení
› Čečenec, dva Bulhaři, Dagestánci a Moldavané. Mezi nimi byla jedna žena.
› Na území České republiky se nacházeli legálně, někteří jako žadatelé o azyl.
› Někteří absolvovali výcvik v táborech v Afghánistánu a Pákistánu.
Hlavní aktivity skupiny
› Výnosy z padělání dokladů putovaly do Dagestánu a byly určeny na podporu teroristického hnutí.
› Byli schopni vytvořit kompletní novou identitu člověka pro pohyb na teritoriu EU. Používali k tomu padělky razítek různých úřadů. Padělky byly dokonalé. Při běžné kontrole na policii by se stěží přišlo na to, že jde o falzum.
› Členové přechovávali literaturu v arabském jazyce a v azbuce, písemnosti s vazbou na Jamaat Šariat, pravé i falešné doklady, razítka různých tuzemských i zahraničních státních institucí, přístroje potřebné k výrobě dokladů, počítače, padělané bankovky a větší množství drog.
› Čečenec měl u sebe značné množství zbraní, včetně samopalů, a střeliva.
Akce »Medvěd«
Detektivové ÚOOZ na případu začali pracovat v polovině roku 2008. Navázali úzkou spolupráci s kolegy v Německu, kde toto islámské hnutí rozvíjí své aktivity. Radikálové měli část své činnosti přesunout z Berlína do Prahy.
Začátkem letošního dubna policisté získali informace o tom, že by členové skupiny mohli z ČR vycestovat. Ve spolupráci s Útvarem rychlého nasazení 6. dubna ráno spustili zatýkací akci
Co je organizace Jamaat Shariat
› Vznikla v Dagestánu za druhé rusko–čečenské války, která vypukla v roce 1999.
› Je to radikální islamistická organizace.
› Založil ji Rasul Makašaripov na základech malé vojenské skupiny, která nejdříve bojovala proti Rusům.
› Jejím hlavním cílem je nastolení islámského státu řídícího se islámským právem šaría.
› Je součástí plánovaného separatistického severokavkazského státu, o který usilují islámští radikálové působící v oblasti Kavkazu.
› Má na svědomí mnoho krvavých útoků. Nejkrvavější akcí byl útok na kolonu, ve které byli členové vojenského orchestru námořní pěchoty, v květnu 2002. Výbuch tehdy usmrtil 43 lidí a kolem stovky lidí bylo zraněno.
› Měla i podíl na útoku sebevražedných atentátnic v moskevském metru loni v březnu, který si vyžádal na 40 obětí. Jednou z atentátnic byla vdova po někdejším veliteli Jamaat Shariat Umalatu Magomedovovi.
Hrozí Česku teroristický útok?
Podle policejního prezidenta Petra Lessyho (na snímku) nyní nehrozí České republice akutní ohrožení teroristickým útokem.
„Naše republika není prioritním cílem útoků, ale může být logistickou základnou,“ uvedl Lessy. Zároveň apeloval na veřejnost, aby s policií spolupracovala a byla všímavá.
K tomuto slouží 24 hodin denně tzv. »národní kontaktní bod pro terorismus« na stránkách www.policie.cz.
Libor Lochman, šéf Útvaru rychlého nasazení (URNA): Byli chladnokrevní a klidní
Byl pro vás zásah něčím výjimečným?
„Byl to první případ, kdy jsme zakročili proti osobám, které měly spojení s terorismem, a to s terorismem v zahraničí.“
Co bylo na akci nejsložitější?
„Zmapování terénu. Ubytovna byla velmi dobře zajištěna. Nacházela se uvnitř komplexu, kam směli jen pracovníci několika firem. Uvnitř komplexu byl ještě jeden objekt, kam nesměl nikdo.“
Jak se při zatýkání chovali?
„Při zadržení byli velice klidní. Působili organizovaně a chladně. Měli vůdčí osobu, která je v podstatě řídila a určovala, jak budou či nebudou mluvit. Máme zkušenosti s tím, že pachatelé se při zásahu leknou, jsou vyděšení, tihle nebyli.“
Do objektu jste vtrhli v šest ráno. Proč?
„Předpokládali jsme, že se budou modlit.“
Vyšlo to?
„Několik jsme jich zadrželi v ložnicích. Většina ale klečela v modlitebně. Modlit se nepřestali ani při zatýkání.“
Jak vypadalo jejich zázemí?
„Ve sklepě měli zřízenou provizorní střelnici, kde trénovali střelbu ze vzduchových zbraní. Měli tam modlitebnu, pokojíčky, kde bydleli, a také tělocvičnu s boxovacím pytlem a činkami.“