Musíte vědět! 28. března 2006 • 02:00
Vědec: Tentokrát je to horší než černé neštovice!
PRAHA – Pokud virus H5N1 zmutuje a začne se šířit mezi lidmi, bude velmi nebezpečným protivníkem. Dokonce horším než černé neštovice, na které ještě před pár desítkami let umíraly miliony lidí ročně. „Opakování roku 1918, kdy chřipka zahubila možná až 40 milionů lidí, nás ale rozhodně nečeká,“ řekl Aha! světoznámý epidemiolog Zdeněk Ježek (74).
Boji s vražednými viry dnes čtyřiasedmdesátiletý Ježek zasvětil celý život. Jeho zásluhou se podařilo vymýtit ze světa černé neštovice, bojoval s ebolou a dalšími neviditelnými zabijáky.
Je podle vás ptačí chřipka horší než černé neštovice?
„Ano. Virus černých neštovic útočil jen na lidi. Nejhorší však jsou viry, které žijí ve zvířatech, v ptácích. Kdyby virus H5N1 zmutoval, nákaza by se přenášela vzduchem jako normální chřipka. A mikroorganismy, které se šíří vzduchem, jsou daleko nebezpečnější než ty, které se přenášejí jinými cestami.“
Je možné mutaci viru zabránit?
„Je to dílo přírody, vždy po určitém období – 10, 15, někdy 20 až 30 let – dojde k samovolné přírodní mutaci. Zda to ale bude teď, nebo za pět či deset let, to je hádání z křišťálové koule.“
Pokud by virus H5N1 vyvolal pandemii, ušetřena by nejspíš zůstala jen vzdálená, těžko dostupná místa či malé ostrůvky v Tichomoří. A jak rychle by se pak nemoc šířila?
„Kdyby se to poprvé objevilo v hustě obydlené, hojně navštěvované zemi s rozvětvenou dopravní sítí, šířilo by se to velice rychle. Kdyby to ale bylo v nějakém odlehlém koutě Asie či Afriky, mohlo by se to tam chviličku udržet, než by to proniklo dál. Pak by bylo možné lépe se na to připravit.“
A kdo by na tom byl nejhůř?
„Na vyspělé země by to tak tragicky nedolehlo. Tam, kde je špatný zdravotní systém, málo jídla a spousta dalších nákaz, by úmrtnost byla daleko vyšší.“
V případě pandemie ptačí chřipky by se podle něj oběti počítaly na miliony. Rozhodně prý ale nepřijde taková katastrofa jako v roce 1918. Z Ameriky se tehdy chřipka za sedm měsíců rozšířila prakticky do celého světa a zahubila 20 až 40 milionů lidí.
„Chřipku tehdy vyvolal virus H1N1, který byl rozdílný od virů tehdy přítomných v lidské populaci i od viru H5N1. Tolik lidí umíralo proto, že končila válka, lidé byli oslabení a lékařská péče ani hygiena nebyly na dnešní úrovni.“
