Dáda Patrasová: Rvu se s nádorem!

● Nemohla jsem jíst
● Omdlévala jsem
● Zvracela jsem
● Nejlepší lék? Děti

Zrada přátel, problémy s páteří, útoky novinářů a stres z toho pramenící jí také na zdraví nepřidal. „Nemohla jsem jíst, zvracela jsem vzduch,“ popisuje Patrasová chvíle, kdy jí bylo nejhůře. Exkluzivní rozhovor pro deník Aha! populární herečka poskytla proto, aby se vyhnula dalšímu tlaku. „Nechci, aby vznikaly fámy a spekulace,“ říká. „S nemocí bojuji a vyhrávám. Volaly mi desítky pořadatelů, jestli budu rušit svá představení. Říkám, že ne, děti jsou ti nejlepší léčitelé a mně je mezi nimi dobře,“ říká Patrasová.

Dádo, čemu přičítáte, že vaše nemoc přerostla až v diagnózu mozkového nádoru?
„Je to prý ze stresu a přetížení. Začalo to zhruba před půl rokem a mělo to samozřejmě svůj vývoj. Myslím, že čtenáři deníků ho znají. Někteří novináři se na mně totiž pěkně podepsali.“

Narážíte na ty fotografie, kdy jste spala na křtu CD Terezy Kerndlové v křesle?
„Už jsem měla tu nemoc, tehdy nikdo netušil, co se děje. I dnes jsem občas malátná, oteklá, usínám. Vyfotili mě a napsali, že jsem opilá. Ten stres z toho se přidal a moji tehdy ještě vznikající nemoc vystupňoval do šílených rozměrů! Rozhodně mi to na zdraví nepřidalo.“

Jak vám bylo?
„Čtyři měsíce jsem nejedla, nemohla jsem jíst, polknout jediné sousto. Jen jsem pila a jedla řídké polévky. Bylo mi hrozně špatně. Omdlévala jsem. Pořád se mi zvedal žaludek, a protože jsem nic nejedla, zvracela jsem vzduch.“

Čemu jste to v tu chvíli přičítala?
„Myslela jsem si, že spousta těch zdravotních problémů má souvislost s mojí krční páteří. Chybí mi vazivo mezi obratli, ty se dřou a způsobují bolest. Původně jsem měla jít na operaci, ale protože zákrok je nebezpečný a hrozí po něm ochrnutí, odmítla jsem ji. Chci ještě nějaký čas pracovat. Řešila jsem to tedy prášky na bolest.“

Pak se ale ukázalo, že za to páteř nemůže, že?
„Paní doktorka Kotásková, které vděčím za vše, mi potom nechala udělat komplexní vyšetření a rozbor krve. Z krve se zjistilo, když to řeknu amatérsky, že hodnota jednoho hormonu – prolaktinomu, která má být do padesáti, je u mě pět a půl tisíce jednotek. Je to ten hormon, který mimo jiné způsoboval, že mi natekly i tváře a ňadra.“

Tohle bylo to první varování, že ne všechno je tak, jak má být?
„Jednou z příčin takto zvýšené hladiny mohlo být několik věcí, kromě prášků právě i nádor. Na základě tohoto rozboru jsem tedy šla na vyšetření na magnetickou rezonanci do vojenské nemocnice do Střešovic. Tam zjistili, že za zvýšenou hodnotu toho hormonu zřejmě opravdu může malý nádor, který byl ale na rezonanci špatně viditelný, je schovaný.“

Jak na tuto diagnózu reagovala vaše rodina?
„To víte, že to nebylo nic veselého. Mám pocit, že moje dcera Anička se přestávala soustředit ve škole. Všichni o mě měli strach. Já sem nakonec byla ta, která je utěšovala a dodávala jim optimismu.“

Co bylo dál?
„Z toho, že nádor byl špatně viditelný, lékaři usoudili, že zatím nebude větší než jeden milimetr, a že pokud neporoste, operace gama nožem nebude nutná a nádor lze léčit farmakologicky.“

A jak se po takové diagnóze cítíte vy?
„Hlavně se necítím, jako bych byla nemocná. Podle CT mám prý krásný mozek! (smích) A strašně moc děkuji všem přátelům a kamarádům za povzbudivé SMS! Třeba Gábina Osvaldová mi napsala krásnou zprávu, že kdykoliv ji budu potřebovat, tak celá rodina přikluše. To mi strašně psychicky pomáhá.“

Kdo další vám ještě vyjádřil podporu? Prozradíte nám to?
„Telefonovala jsem s Dášou Havlovou. Ptala se, jak mi je, viděli jsme se na narozeninách Hanky Zagorové, všimla si, že jsem oteklá, že mé tělo zadržuje vodu. Řekla jsem jí, že alespoň někdo není vyčůraný. Zasmály jsme se tomu, a mně to moc pomohlo, ulevilo se mi. Zvala mě také na své představení. Je to krásný člověk s velkým srdcem.“

Je vidět, že se vše snažíte brát s humorem...
„Já jsem v pohodě, věřím, že vše bude v pořádku. Jdu po ulici a vidím pohledy lidí, sympatizující i útrpné. Paradoxně to, co se mi dělo před půl rokem, bylo mnohem horší.“

Má to vliv na vaši práci
?„Volaly mi desítky pořadatelů, jestli budu rušit svá představení. Říkám, že ne, děti jsou ti nejlepší léčitelé a mně je mezi nimi dobře. Své práce se nevzdám, i když mi bylo špatně, nahrávala jsem ve studiu nové CD a DVD.“

Co ještě musíte podstoupit?
„Podstoupila jsem veškerá vyšetření, sino, rentgen plic, čeká mě oční vyšetření. Hypofýza, tedy podvěsek mozkový, tlačí i na oční nervy, takže ještě musím tam.“

Jaká je prognóza lékařů?
„Nádor prý není zhoubný. Nějakou dobu potrvá, než se zjistí, jestli léky zabírají a nádor se vstřebá. Zatím nevím, jak dlouho to bude trvat. Jsem jen hrozně šťastná, že nemusím na gama nůž, zprvu to vypadalo, že budu muset. Ale víte, proč jsem pořád tak klidná? Kdysi mi jeden pan léčitel Jonáš, kterému moc věřím, řekl, že já nikdy nebudu mít zhoubný nádor. Pro mě je nejdůležitější, že jsem poznala, že mám kolem sebe hodné lidi.“