Jan Mydlář: Katem z nešťastné lásky!
6 fotografií
Kat Jan Mydlář. Někteří ho obdivovali, ale většina se ho bála, opovrhovala jím.
Svým mečem ukončil stovky lidských životů, další stovky lidí podrobil velmi krutému mučení. Byla to jeho práce. Byl vzdělaný, spolupracoval s lékaři, kteří si mrtvá těla brali pro vědecké pokusy, několikrát se zamiloval.
Po celé Evropě se jeho jméno stalo známým poté, co v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze popravil 27 českých pánů, kteří prohráli bitvu na Bílé Hoře. Redaktoři Nedělního Aha! se vydali po stopách muže, jehož jméno dodnes vzbuzuje strach.
Katem tak trochu natruc
Jan Mydlář se narodil v roce 1572 v Chrudimi v rodině písaře, který malého Jana vedl ke vzdělání. Mydláři v Chrudimi vůbec platili za slušnou a velmi spořádanou rodinu. A Jan dlouho plnil představy rodičů, že se z jejich syna jednou stane velevážený magistr medicíny. Ostatně, proč ne? Jan byl ve škole premiantem a měl našlápnuto na skvělou kariéru. Jenže čáru přes rozpočet mu udělala první vážná známost.
Jan Mydlář se zamiloval do dívky, která však jeho lásku neopětovala. Jana to zlomilo, měl vztek na celý svět, navíc se mu nepovedlo složit závěrečné zkoušky. Rozhodl se na studia vykašlat a stal se pomocným pacholkem u kata v Chrudimi. Tak se vlastně dostal na okraj společnosti, protože katem lidé tehdy opovrhovali. Zajímavé je, že katovské řemeslo se většinou dědilo z otce na syna. Mydlář je jedním z mála katů, kteří si práci plnou krve a lidského utrpení dobrovolně zvolili...
Měl skvělé učitele
Když se ve svém novém řemesle Mydlář otrkal, dostal se do tehdy proslulé staroměstské katovny. Mistrem tam byl tehdy Václav Jaroš, popravčí Koruny, nejváženější popravčí tehdejší doby. A od něho se Mydlář učil, lepšího učitele dostat nemohl. Jenže Jaroš po roce společné práce zemřel a vše spělo k tomu, že jeho nástupcem bude právě Mydlář.
Jenže ten váhal, zda místo přijmout, nebyl si jistý, že chce sekat mečem do lidských krků navždy. Pak však žádost podal a vedení Prahy ji přijalo. Mladý Mydlář jim totiž skvěle vyhovoval – byl dostatečně silný a zručný, navíc jako studovaný medik přesně věděl, kam seknout mečem, jak pustit žilou... Když se stal obávaným pražským katem, bylo mu teprve 22 let.
Sňatky mezi rodinami katů
Být prvním pražským katem bylo něco docela jiného než pacholkem popravčího v Chrudimi a Mydlář se pomalu stával poměrně váženou a zámožnou osobou. V té době se také seznámil se svou první manželkou Alžbětou Špetlovou ze Slaného. Divíte se, kdo by si mohl vzít právě kata? Je to prosté: tato dáma ke katům měla blízko, byla totiž dcerou Mydlářova kolegy – kata Jáchyma Špetle.
Při jedné z návštěv ve Slaném se do ní zkrátka mladý kat zamiloval a brzy byla v kapli slánského kostela svatého Gotharda velkolepá svatba. S Alžbětou měl kat dvě děti, syna Jana Václava a dceru Magdalenu. Ve svých 77 letech se pak Mydlář oženil znovu, vzal si ženu jménem Kateřina, která se stala také dědičkou jeho majetku.
Český smutek, katova sláva
Kat Mydlář za svou éru popravil stovky lidí. Dodnes zůstalo na dlažbě pražského Staroměstského náměstí vyznačeno místo, kde 21. června 1621 ztratilo na popravišti život 27 předních strůjců českého stavovského povstání proti Ferdinandu II. Krvavou exekuci vykonal právě kat Mydlář.
Mezi popravenými byl také lékař Jan Jesenius, který dříve s Mydlářem spolupracoval a z vědeckých pohnutek se účastnil řady poprav. Nakonec ho ale Mydlář, jeho přítel, připravil o hlavu, když mu předtím vyřízl jazyk. Říká se, že před smrtí řekl Mydlář nešťastnému doktorovi, že by mnohem raději popravil ty, kteří Jesenia odsoudili k smrti.
Když sekneš vedle...
Všechno má svůj konec. Po popravě českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621 se stalo to, čeho se obával každý popravčí. Tehdy už v celé Evropě známý kat ťal, ale minul. A i když odsouzenému sekl do krku, hlavu od těla se mu oddělit nepodařilo. Musel tedy seknout znovu. Takový okamžik je pro kata signálem, že je čas odejít.
Pomyslné žezlo (nebo spíš popravčí meč) proto předal ještě za svého života svému synovi Janu Václavovi, který na Starém Městě vykonával katovské řemeslo celých čtyřicet let. Nakonec ale sám skončil na popravišti jako tajný spojenec francouzských žhářů. Jeho otec Jan Mydlář zemřel 14. března 1664. Mydlářovi po sobě zanechali nemalý majetek. Kati totiž bývali velice dobře placeni a žili si nad poměry. Jen lidské úcty se nikdy nedočkali.
6 fotografií
