Emanuel Hoda vkládá do lahví lidské osudy... To všechno vzniklo z hospodské sázky!
To, co se někomu může jevit jako nevysvětlitelná záhada a druhému jako nadlidský výkon, je pro Emanuela Hodu ze Strakonic koníčkem. Figurky, postavičky a různé modely už dostal úzkým hrdlem do zhruba dvou set skleněných lahví. Bývalý projektant dělá své hobby jen pro radost a pro své kamarády. „Zatímco někdo tráví celé dny u televize nebo počítače, já se ve volných chvílích věnuji modelům. A alespoň je za mnou něco vidět,“ říká čerstvý důchodce.
Ze sázky se stal koníček
Ke svému koníčku se modelář Emanuel Hoda dostal před dvaceti lety zcela náhodou. Předcházela tomu hospodská sázka s kamarády, kteří si zrovna vyprávěli o tom, že viděli vývrtku zašroubovanou v zátce zevnitř sklenice. „Když se asi půl hodiny dohadovali, jak je něco takového možné vyrobit, řekl jsem, že za tu dobu, co o tom mluví, bych to už měl dávno hotové.
Řekli mi, že když to dokážu, dostanu metr piv. Udělal jsem to, a metr piv jsem nedostal. Zato nový koníček byl na světě. Vývrtky jsem pak dělal kamarádům jako prezenty a časem přibyly i další požadavky. Jeden chtěl mít v lahvi kravičku, druhý mašinu, a tak se to rozjelo,“ vzpomíná na své začátky strakonický modelář. A co na to jeho manželka?
„Ta to bere v duchu rčení – kdo si hraje, nezlobí,“ směje se Emanuel Hoda.
Jak modely vznikají?
Jako materiál na výrobu modelů v láhvi používá Emanuel Hoda dřevo, kov a lepidlo. Nejdříve si zhotoví nákres, potom vyrobí jednotlivé díly, které musí projít hrdlem. Díly se upraví, nabarví a nalakují. Následuje jejich implantace do láhve, při které si autor ověří, jak to všechno vymyslel.
Používá pinzety a různá napichovátka se špendlíkem na sestavování jednotlivých dílků. Každý model má svůj příběh a většinou bývá vyroben dvakrát. Pro kamarády a pro autora.