Zatracená sopka! 14 dní sluníčko, a pak déšť!

„V porovnání s květny v letech 2001 až 2008 a podle dlouhodobého normálu v období od roku 1961 až 2000 je květen srážkově nadprůměrný a co se délky slunečního svitu týče naopak podprůměrný,“ říká Dagmar Honsová z Meteopressu.Jaké počasí tedy meteorologové v posledním měsíci zaznamenali?

16. – 30. duben

Dny byly převážně slunečné či s proměnlivou oblačností. Srážkově velmi chudé.

1. – 14. květen

Meteorologové hodnotí dny jako zatažené, protože slunce svítilo méně než tři hodiny denně. Srážkově bylo období nadprůměrné, nejvíce pršelo na Moravě a ve Slezsku.

Co nás potká v létě? Tropy nečekejte!

Mraky, studený vítr, vydatné deště – co je to za květen? Co se děje v zemské atmosféře, že nesvítí sluníčko a počasí rozhodně nenasvědčuje tomu, že se blíží léto? Může za to islandská sopka Eyjafjallajökull, která nad Evropu vypustila mrak sopečného popela? Nebo snad globální oteplování? Aha! vám přináší odpovědi na nejčastější otázky...

Bude léto stejně pošmourné jako jaro?

Ano, nečekejte horké léto! „Klimatologické modely rámcově naznačují, že červenec i srpen by ve střední Evropě měly být teplotně průměrné a srážkově slabě nadprůměrné,“ popsala Dagmar Honsová z Meteopressu.

Někteří meteorologové se domnívají, že hlavně červenec bude spíše deštivý a teploty mohou klesnout i na pouhých 12 stupňů. A co globální oteplování? Je to tedy mýtus?

Ne, oteplování klimatu je dlouhodobý jev – za padesát let vzrostou teploty v Evropě o 1 °C. Na tom nic nezmění ani letošní chladné jaro a extrémní zima. Celosvětově byla totiž i tak nejteplejší za posledních 150 let. Globální oteplování je celosvětový proces, teplota Země se zvyšuje všeobecně, nemusí se projevit lokálně.

Může za studený květen erupce sopky Eyjafjallajökull?

„Podle vědeckých studií mohou velké sopečné erupce ovlivnit klima i v následujících dvanácti měsících. Například po erupci indonéské sopky Tambora v dubnu 1815 poklesly v Londýně v létě průměrné teploty o 2 až 3 °C oproti dlouhodobému průměru. To, zda výbuch sopky ovlivní počasí letos o prázdninách, se definitivně ukáže později, vyloučené to ale není,“ soudí Honsová.

Jak snáší nynější chladné dny včely a ostatní hmyz?

Vzduchem poletuje asi o čtvrtinu méně včel než běžně. Kvete méně rostlin, takže včely mají k dispozici méně nektaru. Následovat bude samozřejmě zvýšení ceny medu a horší úroda ovoce.

Škodí chladné jaro i rostlinám na zahradě a na balkoně?

Ne, právě naopak. Vlhkost dělá rostlinám dobře. Ale pozor – začneli mrznout, postavte rostliny v květináčích blíž ke zdi vytápěné místnosti. Jak zima ovlivní zemědělce?Zemědělci profitují z vlhkosti, ta je nyní pro jejich pole ideální.

Červenec bude deštivý.