Dnes je zvláštní výročí - 20 let od poslední popravy

Je to přesně dvacet let od chvíle, kdy byl na českém území popraven poslední vězeň odsouzený k trestu smrti. Právě 2. února 1989 byl totiž v pankrácké věznici oběšen pětinásobný vrah Vladimír Lulek. Podle průzkumu CVVM je pro trest smrti 62 % Čechů.

Šlo o poslední popravu v Česku, ale nikoliv v celém tehdejším Československu. V Bratislavě byl totiž 8. června 1989 popraven Štefan Svitek, který sekerou brutálně ubil vlastní těhotnou ženu a dvě dcery. Poté všechny rozsekal, ženě z těla vyjmul plod dítěte a sám se při tom sexuálně ukájel. Podobného zločinu se dopustil i Lulek – pětinásobný vrah. Nejdříve zasadil šestatřicet ran nožem manželce a pak zavraždil i děti, z nichž nejmladšímu byl pouhý rok. Poté se pokusil zabít i sousedku.

Trest smrti byl u nás zrušen 2. května 1990. V cele smrti v té době čekal jediný člověk, kterého soud odsoudil k hrdelnímu trestu. Byl to Zdeněk Vocásek. Dne 8. září 1988 byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu k trestu smrti. Žádosti o milost tehdejší prezident Gustáv Husák nevyhověl. Trest měl být vykonán 27. prosince 1989, mezitím se ale změnil režim a listopadové události vynesly do čela republiky Václava Havla, který trest pozastavil. A 2. srpna 1990 byl pak Vocáskův trest změněn na doživotní žalář. A takhle mluvil Vocásek o cele smrti: „Malá, prázdná a studená místnost, jen s primitivním WC. Spal jsem na zemi na dece, kterou mi dávali jen na noc. Bylo to strašné, ale celu smrti si asi nejde představovat nějak milosrdněji.“ Vocásek je ve vězení už dvacet let a mohl by požádat o podmínečné propuštění...

Fakta o trestu smrti, která možná neznáte

• Za dobu trvání trestu smrti v Československu bylo od roku 1918 do roku 1989 – kromě období německé okupace – popraveno 1217 osob, z toho bylo nejméně 240 nevinných. Většinou šlo o politické vězně odsouzené za vlastizradu.
• Z celkového počtu 1217 popravených v Československu bylo 70 žen.
• Nejvíc popravených v českých dějinách bylo v letech 1945 až 1948, šlo hlavně o válečné zločince. Popraveno bylo 730 lidí.
• Nástup komunismu si vyžádal nejvíce popravených z politických důvodů. Mezi lety 1948 až 1953 bylo popraveno 190 lidí. Jedinou ženou popravenou v politických procesech byla Milada Horáková.
• Naopak nejméně rozsudků smrti bylo vykonáno v období první republiky – mezi lety 1918 až 1935. Na popravišti tenkrát skončilo 16 lidí.
• Podle odborných odhadů čeká dnes ve světě na výkon trestu smrti přes dvacet tisíc odsouzenců.

Jak a kde se popravovalo

• Od roku 1918 do 50. let 20. století měla popraviště každá věznice v krajském městě.
• Za německé okupace se hojně popravovalo v pankrácké věznici gilotinou. Jen během trvání protektorátu tu takto bylo popraveno přes tisíc lidí.
• Od 50. let 20. století se trest smrti vykonával pouze v pankrácké věznici v Praze. Po roce 1968 byly některé popravy vykonávány i v Bratislavě. Trest smrti se prováděl oběšením, za branné pohotovosti státu mohl být vykonán zastřelením.

K trestu smrti u nás bylo odsouzeno 1217 lidí - Tady jsou portréty některých bestií