Co dáváme za vysvědčení? Jedničkáři – jedna růže. Průšviháři – pugét.

Za vysvědčení květinu! Poznat dnes v poledne na ulici učitele opravdu nedá žádnou námahu: kytky, kytky a zase kytky. Kantoři jsou jimi doslova zavaleni. Proč vlastně? Jde jen o výraz díků za celoroční námahu, nebo je za tím i něco jiného? A proč někdo paní učitelce nese jediný květ a jiný kytici, za kterou ho skoro není vidět?

Co vůbec znamená, když žák přinese kytičku učitelce? „Určitě to minimálně znamená to, že rodiče posílají paní učitelce po dítěti pozornost a nepochybně si tím žehlí minulé, eventuálně předplácejí budoucí průšvihy. Kytička je pozornost sama o sobě, má určitou kvalitu a je jedno, jak je velká. Méně honosné kytky bývají dávány od srdce. Honosné, velké a bohaté kytice jsou často dávány pro okázalost a mají říci: Já a mé dítě na to máme!“ podotýká psycholožka Jana Duffková.

Pugét

Cena: 1000 Kč.
Dítě: průšvihář
Rodič: „Uf, moc děkuju aspoň za tu čtyřku.“

Pugét už opravdu bývá spíše »dílem« rodičů, jejich potomci jsou jen pouhými prostředníky. Často jde o velmi drahé kytice, které plní roli »povoleného úplatku«. Většinou je učitelům posílají rodiče skutečných rošťáků či dětí, u kterých kantor musel čarovat, aby je vůbec mohl pustit do vyššího ročníku. Metodu pravidelného všemožného »oceňování« práce nevalně placených kantorů s oblibou užívají i movití lidé, kteří se tak svým potomkům snaží zajistit lepší péči a nezřídka i různé výhody.

Pět květů

Cena: 250 Kč.
Dítě: zlobivý žák
Rodič: „Paní učitelko, po prázdninách se to moje dítě změní.“

Kytice s pěti květy – to už málokdy bývá jen tak. Buď dítě svého učitele opravdu miluje a nedá na něj dopustit, nebo má černé svědomí – ať už kvůli chování, nebo kvůli prospěchu – a pro vysvědčení nechodí zrovna rádo. Rodiče chtějí dítěti dodat pocit, že nejde s prázdnou, že velkou kytkou aspoň zmírní učitelův očekávaný káravý pohled a proslov a ten bude po prázdninách naladěn o poznání smířlivěji.

Tři květy

Cena: 150 Kč.
Dítě: průměrný žák
Rodič: „Učitelka si s tím naším dítkem asi užila.“

Nejčastěji je přinášejí průměrní žáci a studenti. Může jít o výraz uznání a obdivu k milovanému učiteli, ale častěji asi půjde o drobný »odpustek«, který by se dal přetlumočit zhruba větou: „Vím, že ta dvojka z matiky je jen z milosti, moc za to děkuji a od září zase prosím o shovívavost.“

Jeden květ

Cena: 50 Kč.
Dítě: jedničkář
Rodič: „Něco té učitelce dáme, aby se neřeklo.“

Často ho nosí »jedničkáři« a bezproblémoví žáci a studenti, na které jsou rodiče pyšní a učitelé je mají rádi. Jde spíš o symbolické poděkování učiteli, vycházející někdy od srdce, často ovšem jen z toho, že se to prostě »sluší«. Dárce jediného květu si opravdu nechce (a ani nepotřebuje) učitele »kupovat« – snad jen kdyby šlo o vzácnou orchidej, speciálním letadlem dovezenou z tropů…