Kristýnka: Pomóc! Táta je moc zlý!

BRNO – Krajský soud v Brně rozhodl, že bratři Benjamin a Petr Veličtí musí opustit zařízení pro děti v tísni Klokánek a vrátit se k rodičům. Doma jim přitom údajně ubližovali a vychovávali je ve strachu.
Otec měl své děti dokonce sexuálně zneužívat. Matka chlapců Monika Velická si včera pro syny do Klokánku došla. Odešla však s nepořízenou.
Na dokumentech od soudu totiž neměla razítko, že rozhodnutí nabývá právní moci. Chlapci proto zůstanou v Klokánku přinejmenším ještě týden. Vychovatelky neočekávají při předávání Benjamina a Petra žádné problémy. Naopak jejich sestry Kristýna a Abigail, které také žijí v Klokánku, se návratu k rodičům brání. Starší Kristýna dokonce napsala dopis prezidentu Václavu Klausovi, ve kterém ho prosí, aby ji ani sestru nenutil vrátit se k otci a matce.
„Táta byl moc zlý a taky jsme nic nesměli. Strašil nás a museli jsme se pořád modlit. Máma je asi nemocná. Říkala, že má brouka v těle a taky mi moc sprostě nadávala, třebaže se předvádím před tátou málo oblečená,“ píše například dívka hlavě státu.
Dopis Kristýny Velické prezidentovi
Vážený pane prezidente,Jmenuji se Kristýna Velická a je mi jedenáct let. Chtěla bych vás poprosit o pomoc. Jsme celkem čtyři sourozenci, Ben, Abinka, Péťa a já. Dřív jsme byli doma a já už jsem dlouho přemýšlela, co bych měla udělat, abych tam být nemusela, pak nás mamka přivedla na sociálku a řekla, že nás taťka bije a ať nás raději dají do jiné rodiny. Byla jsem ráda, že už nemusím být doma. Ze sociálky se mě byli ptát kde chci být. Moc doktorů mě vyšetřovalo. Všem jsem to řekla, jaké to bylo doma. Táta byl moc zlý a taky jsme nic nesměli. Strašil nás a museli jsme se modlit. Máma je asi nemocná. Říkala že má brouka v těle a taky mi sprostě nadávala, třeba, že se schválně předvádím před tátou málo oblečená. Říkal mi, že jsem děvka zkurvená a že mě nechce. Řekla mi, že nejsem její dcera a že mě v porodnici vyměnili. Řekla jsem to všem a taky, že už domů nechci, ale nepomohlo to. My teď bydlíme v klokánku a já jsem si přála, abych tady mohla zůstat. Ale soud napsal, že musím pryč. Bratři půjdou domů. Oni souhlasí i když Bena bil táta nejvíc až se počůral. Já se sestřičkou musíme do krizového centra na kapalku, ale tam nechci. Byla jsem tam na začátku. Jsou hodní, ale pořád chtějí ať si hraju s tátou. Ale to nechci. Já se ho bojím. Moc bych chtěla zůstat v klokánku. Máme tady svůj pokojíček a židli s koníčkem. Mám koně moc ráda. Chodím tady do školy a taky se učím kreslit. Prosím vás jestli mi můžete pomoct. Já chci zůstat v klokánku a chodit tady do školy. Prosím já nechci pryč, ale nevím co mám proto udělat. Ale ze všeho nejvíc se bojím mámy a táty.
Děkuje Kristýna Velická
Autor: (zč)