Jsem plíseň, zamilujete si mě!

Jiný druh plísně zase dokáže doslova »sežrat« celou dřevěnou střechu. Existují ale i takové, které zachraňují život či výtečně chutnají. Nejzázračnější je Penicillium notatum – ano, plíseň, ze které se vyrábí antibiotikum penicilin. Jiná, tzv. chytrá houba, umí pomoci nemocným s lupénkou a zároveň ničí plísně, které rostou po vlhkých zdech domů. Skvělou chuť zase dokáží dodat speciální plísňové kultury sýrům, jako je hermelín nebo niva.

Penicilin
Zachraňuje životy

K objevu prvního antibiotika, které zachránilo miliony životů na celém světě, došlo náhodou. V roce 1928 skotský bakteriolog Alexander Fleming zapomněl v laboratoři před odjezdem na dovolenou uklidit. V jedné z Petriho misek, v nichž pěstoval bakterie vyvolávající například angínu či záškrt, se vytvořila zvláštní plíseň a bakterie kolem ní odumřely. Zkoumáním zjistil, že se jedná o plíseň ničící právě původce nemocí, proti kterým dosud neúčinkovaly žádné léky.Podle latinského názvu pro všechny plísně ji pojmenoval »penicilin«. Lék se z ní podařilo vyvinout teprve o deset let později. A v roce 1943 ho začaly vyrábět farmaceutické firmy. O dva roky později získali Fleming a další dva vědci podílející se na výzkumu penicilinu, Florey a Chin, Nobelovu cenu.

Tzv. chytrá houba
Pomáhá lidem s lupénkou

Odborníci tak nazývají houbu Pythium oligandrum, známou už přes sedmdesát let. Její léčivé účinky ale objevil až před několika lety Čech, docent Dáša Veselý. »Chytrá« houba je parazit, který se živí jinými plísněmi, a tím vlastně pomáhá. „Je to takový upír. Vytváří vlákna, která vysávají a ničí jiné houby – původce kožních nemocí,“ upřesňuje účinky dermatolog Karel Mencl.
»Chytrá« houba tak dokáže pomoci nemocným s lupénkou nebo bércovými vředy. Hygienici zase doporučují její použití proti plísním v bytech. »Chytrá« houba je po nastříkání na zeď jednoduše »sežere«. Na rozdíl od chemie zaleze do zdi, živí se plísněmi a nedovolí, aby se znovu rozmnožovaly.

Sýry s plísní
Výborně chutnají

Určitě si je dokážete představit… Smetanový sýr s bílým kožíškem na povrchu nebo krásně »voňavou« modrozelenou plísní prorostlou nivu.
Hermelín: Bochánky přírodního sýru zrají nejdříve v chladu, pak se na jejich povrch naočkuje plísňová kultura – Penicilium candidum, která způsobí zázrak. Sýr začne obrůstat kožíškem.
Niva: Velké dvoukilové bochníky budoucího sýru typu nivy se nejdříve koupou ve vanách solného roztoku. Po vyjmutí se nechají okapat a vyválejí v soli. Pak se do každého 70 vpichy »injekční stříkačkou« napíchá plísňová kultura – Penicillium roqueforti. Právě ta vytvoří typické zelenomodré cesty v sýru.

Vlasta Bělová (61)
První Češka, která dostala penicilin

Nebyl jí ani rok a už měla namále. Američtí vojáci naštěstí přivezli spásu. „Jde o první případ v naší republice, kdy malé dítě bylo léčeno zázračným americkým lékem penicilinem,“ psaly noviny v červenci 1945. Zmiňovaným miminkem byla tehdy jedenáctiměsíční Vlasta Bělová (61) z Přeštic na Plzeňsku. Antibiotika od americké armády ji vyrvala doslova ze spárů smrti!

„Nejprve jsem dostala zánět průdušek, přidal se zánět středního ucha a nakonec zánět mozkových blan. Později jsem prý už nevnímala a stále jen spala,“ vypráví Aha! Vlasta Bělová. Lékaři už rodiče připravovali na nejhorší. Všechny děti s podobnou diagnózou tehdy umíraly…

„Měla jsem ale ohromné štěstí na lékaře. Doktor Vilém Mathesius se dozvěděl, že vojáci mají lék, který je na tyto nemoci účinný,“ říká Bělová. Plzeňská nemocnice požádala plukovníka zdravotní služby americké armády s opravdu americkým jménem, doktora Prazaka, o poskytnutí antibiotik pro léčbu dítěte. Vojáci souhlasili a darovali dvě lahvičky penicilinu. Poprvé byl u nás podle záznamů použitý 11. července 1945 ve 13 hodin. „Každé tři hodiny jsem dostávala injekci. Do druhého dne mi hned klesla teplota. Další den jsem prý začala poznávat maminku a dokonce dostala hlad,“ popisuje rychlý účinek antibiotik Bělová.¨