35 let od odsunu vojsk: Odchodu Sovětů nikdo nelitoval

„Sověte! Tvůj čas je pouhopouhé prozatím,“ řekl si asi ministr zahraničí ČSSR Jiří Dienstbier starší, když 26. února 1990 společně se sovětským protějškem Eduardem Ševardnadze v Kremlu podepsal dohodu se SSSR o odsunu sovětských vojsk z nově vznikající ČSFR.
S pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989 se s celým východním blokem počalo od 17. listopadu politicky bortit i komunistické Československo, které na svém území od invaze v srpnu 1968 trpělo okupační vojska zemí Varšavské smlouvy pod taktovkou SSSR. V tomto ohledu proto došlo k intenzivnímu jednání mezi Sověty v čele s Michailem Gorbačovem a první tuzemskou demokratickou vládou řízenou Mariánem Čalfou.
SSSR chtěl na vystěhování pět let, někteří Čechoslováci volali po odsunu do týdne. Proto nakonec z úmorné diplomacie vzešla před 35 lety smlouva stanovující lhůtu přibližně 1,5 roku. Za přítomnosti československého prezidenta Václava Havla a hlavy SSSR Michaila Gorbačova byla v Moskvě ministry zahraničí obou zemí podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o odchodu sovětských vojsk z území Československé socialistické republiky.

Poslední transport se sovětskými vojáky proto byl vypraven 19. června 1991 z Milovic. Zemi opustil 21. června s tím, že nejzazší možné datum bylo rudým stanoveno o devět dní později.
„Dohromady se z území ČSFR v 925 transportech odporoučelo 73 500 vojáků a 39 000 jejich rodinných příslušníků, 1220 tanků, 2500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letounů, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice,“ řekl Aha! historik Jiří Klůc. Celý proces poté formálně zakončil podpis protokolu o ukončení odsunu sovětských vojsk z Československa 25. června 1991 v Praze.