Před 80 lety proběhla největší vzdušná bitva u nás: 75 letounů sestřeleno
Největší bojí mezi americkým a německým letectvem za druhé světové války nad územím protektorátu se odehrálo před 80 lety, 17. prosince 1944, ve vzdušné bitvě nad Hanou. Severně od Olomouce tehdy šlo k zemi 18 amerických bombardérů B-24 a jeden B-17, šest spojeneckých a kolem 50 nacistických stíhaček!
Osudeného dne odstartovalo z 13 letišť 15. americké letecké armády USAAF v jižní Itálii 191 těžkých čtyřmotorových bombardérů B-17 Flying Fortess a 336 B-24 Liberator v doprovodu 300 stíhaček P-38 Lighting a P-51 Mustang. „Úkolem této gigantické letecké formace byl nález a destrurkce továren na výrobu syntetických paliv v Odertalu a Blechhammeru na území současného Polska,“ popsal pro Aha! historik Jiří Klůc.
Při přeletu nad naším územím v oblasti mezi Olomoucí a Přerovem napadli americká letadla němečtí stíhači Luftwaffe, kteří proti nim odstartovali ze vzdálených letišť – až z okolí Berlína. Šlo o elitní stíhací eskadry, určené k obraně německé říše, dohromady asi 100 stíhacích letadel typu Messerschmitt Bf-109 a Focke-Wulf Fw-190. V gigantické bitvě, která se na nebi nad Moravou posléze rozhořela, a rozšířila se i do prostoru Novojičínska, celkem zahynulo přes 200 mužů posádek z obou bojujících stran. „Němečtí stíhači bojovali »s mimořádnou agresivitou«, jak stojí v americkém hlášení o akci,“ dodal historik.
Krvavá čára na nebi
K prvnímu střetnutí došlo v prostoru nad obcí Troubky, potom už sestřelené stroje padaly po celé trase od Slezska až po Jadran. Celkem ztratila 15. armáda 25 letadel, tedy asi tři procenta nasazených strojů, Němci přišli asi o pět desítek letounů, tedy asi 50 % z nasazených. Zhruba 15 amerických a 30 německých letadel spadlo na území tehdejšího Československa.
Vzpomínky z pekla
V jednom z amerických bomardérů seděl jako přední střelec letec Hilmar Johansson, kterému tehdy bylo pouhých 19 let. „Přivítání na českém území nebylo moc přívětivé. Okamžitě na nás začaly střílet pozemní protiletadlové baterie. Vyřadily nám jeden motor a za chvilku vysadil i druhý na stejném křídle. To už jsem tušil, že zpátky do Itálie se jen tak nedostaneme.“ vzpomínal roku 2014 veterán, jehož letoun Němci sestřelili na Přerovem. „Ze skoku s padákem jsme měli trochu strach. Nikdy předtím to nikdo z nás nedělal, americká armáda totiž považovala výcvik s padáky za příliš nebezpečný,“ usmál se.
Taranování bombardérů
Válečný konflikt vcházel mezi lety 1944 až 1945 do své závěřečné fáze, kdy na západní frontě vrcholily kobercové nálety zápalnými pumami na nacistickou průmyslovou infrastrukturu ale i civilní cíle – města. Proto zoufalí němečtí stíhači potom, co vystříleli veškerou munici, podnikali tzv. taranování, kdy se snažili urvat křídlo své stíhačky o protivníkův bombardér, tím jej sundat z oblohy, a pak se zachránit na padáku. Přes veškeré nezbepečí proto primárně o nešlo sebevražednou misi jako v případě japonských kamikaze, kteří šli svým střemhlavým letem na smrt.
