Krušnohorské Vánoce: Vůně kadidla, pečená husa a horníci
4 fotografie
Vůně kadidla, horníci, otáčivé pyramidy či pečená husa. To vše patří k tradičním symbolům krušnohorských Vánoc, které se dodnes dodržují v česko-německém pohraničí.
V Krušných horách se odjakživa těžila ruda. „Horníci, kteří byli celé dny zavřeni v dolech, toužili po světle. Proto se na svátky a v čase adventním dodnes rozsvěcí světýlka v oknech krušnohorských domů. Typické jsou světelné ozdobné oblouky s figurkami,“ říká Marcel Paška z karlovarského muzea. Podobně typické jsou pro tuto oblast otáčivé pyramidy na náměstí saských městeček.
Vznikaly už v 19. století a každé patro je ozdobeno figurkami horníků, kouřících mužíků nebo louskáčků. Dalším zvykem, který možná sami doma praktikujete a ani netušíte, že pochází z Krušnohoří, je zapalování františků. „Právě tady se před třemi staletími začalo mlít dřevěné uhlí, do kterého se přidávala pryskyřice kadidlovníku pravého, jež dodává františku jeho typickou vůni,“ popisuje Paška.
Kapra s bramborovým salátem v této oblasti na svátečních stolech ale nehledejte. Hlavním štědrovečerním chodem tu dodnes jsou horké klobásy, uvařená čočka, husí pečeně, knedlíky a zelí. To vše je označováno za typický krušnohorský sváteční pokrm »Neunerlei«.
Tradice louskáčků
K svátkům patří neodmyslitelně i pestře ozdobené talíře s koláčky, pomeranči a ořechy. Ty mají symbolizovat vznik života. K rozlousknutí tvrdé skořápky tu již po staletí vznikají dřevěné malované figurky louskáčků. Typicky znázorňuje třeba krále či vojáky, ale také lesníky a horníky. První louskáček vznikl v dílně krušnohorského řezbáře Wilhelma Friedricha Füchtnera v roce 1870.
Učitelka Zuzana (33) je expertka na linecké: Peče nejen koláčky, ale i dorty!
Celý článek4 fotografie
