Slunce je mimořádně aktivní: Jak »lovit« polární záři?

Každých 11 let prochází Slunce změnou magnetického pole, což je provázené zvýšením eruptivní aktivity na jeho povrchu. Erupce vznikají v místech se slabším magnetickým polem (u slunečních skvrn) a dochází při nich k prudkému uvolňování nabitých částic ve formě plazmatických oblaků (zkráceně CME). „Když tato oblaka zasáhnou Zemi, mohou svou interakcí vyvolat geomagnetické bouře a s nimi i krásné polární záře,“ vysvětluje deníku Aha! Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. „Toto bouřlivé období probíhá právě v těchto měsících a očekává se, že přetrvá ještě minimálně do poloviny roku 2025,“ dodává.

Na lov s foťákem

Polární záře se v našich končinách nepozorují, ale »loví«. Bývají většinou velmi slabé a často zaznamenatelné jen fotograficky. „Nezkušený pozorovatel si je obvykle zamění se světelným znečištěním i z několik desítek kilometrů vzdáleného města nebo třeba s pokročilými červánky,“ upozorňuje Horálek. Opravdová polární záře je vidět na tmavé noční obloze bez oblačnosti a jen nad severním obzorem. Na fotografiích má nápadnou červenou barvu. Vzácněji i zelenou.

Červená, vzácně zelená

Když už je v Česku viditelná polární záře, má červenou barvu. „Polární záře jsou totiž výškově mohutný jev. Zatímco jasná zelená vzniká už ve výšce okolo 90 km nad zemí, červená emise přichází ze zóny až do 300 km nad zemí,“ vysvětluje astronom. „Od nás se na záře díváme z boku, a zatímco zelená část je častěji pod obzorem, výše položená červená se objevuje nízko nad obzorem. Proto vidíme hlavně ty červené,“ dodává. Vzácně se stane, že jsou záře tak silné, že vystoupají výrazně výš nad obzor. Taková mimořádnost se stala třeba letos 10. května, kdy kromě červené byla vidět i zelená.

Tak kdy?

Polární záře se nedají předpovídat s jistotou. Je totiž spousta faktorů (aktivita Slunce, rychlost slunečního větru, příhodné podmínky pro vstup částic z plazmatického oblaku do zemské atmosféry, hustota zmíněných částic, počasí atd.), které ovlivňují její výskyt a pozorovatelnost. Existují tzv. aurorální monitory (např. spaceweatherlive.com), nebo mobilní aplikace (např. Aurora Alerts), díky jejichž údajům zkušený uživatel pozná, zda budou podmínky pro výskyt polární záře. Většinou je to v řádu několik desítek minut dopředu. Dlouhodobé předpovědi je nutné brát s rezervou.

Podzim je slibný

Dlouhodobé pozorování polárních září ukázalo, že bez ohledu na intenzitu slunečního větru nebo aktivitu Slunce se nejčastěji silnější polární záře objevují v březnu nebo v září a říjnu. „Důvodem, proč právě období jarní a podzimní rovnodennosti nahrává k pozorování častějších polárních září, je sklon zemské osy (a tedy i zemského magnetického pole) vůči slunečnímu magnetickému poli. Právě v obdobích rovnodenností nabývá největší účinnosti vzájemné rušení polarit magnetického pole ve slunečním větru s polem zemské magnetosféry, což v ní vytváří trhliny propouštějící více nabitých částic,“ vysvětluje Horálek s tím, že je dost možné, že nadcházející podzimní období nám ještě nějaké polární záře nabídne.

Musíte vědět!

Noc nad Českem rozjasnila polární záře: Nebe hrálo žlutou a růžovou

Celý článek

.