Dobrovolnice chodí do lesa v Beskydech: Pátrá po šelmách
Málokdo se raduje z nálezu trusu, chlupů, stop nebo ohlodané mršiny jako Markéta Linharová (31) z Ostravy. S partou dobrovolníků brázdí Beskydy, aby se dopočítala, kolik u nás bručí medvědů, vyje vlků a vrčí rysů. Říkají si Vlčí hlídky a fungují 20 let pod taktovkou Hnutí Duha Šelmy.
Po horách za šelmami nešplhají jen studenti, ale i spousta manažerů a psychologů. „Jdou si vyvětrat hlavu,“ usmívá se Markéta, která je povoláním houslistka. Šelmy však chodí počítat už deset let a nejvíce obdivuje rysy.
„Byly to také rysí stopy, které jsem první, jako začátečník, objevila. Samice s mláďaty. Nezapomenutelný pro mě byl čerstvý otisk medvědí tlapy. Tehdy se jednalo o medvědici Emu a zřejmě nebyla od nás daleko. Chvilku mě to lákalo vydat se za ní, ale podle pravidel máme jít vždy proti stopám, tak jsem odolala,“ líčila žena. Každý musí projít školením.
V terénu pak podle Markéty je třeba každý pobytový znak zaznamenat pomocí souřadnic, poměřit a nafotit. „Po horách chodíme často po běžných turistických stezkách, protože je využívá i zvěř. Mimo ně to bývá náročné, hlavně když je hodně sněhu,“ dodala dobrovolnice.
Chrání šelmy
Projekt Vlčí a Rysí hlídky začal jako dobrovolná iniciativa s cílem chránit velké šelmy před pytláctvím, sbírat spolehlivá data o jejich výskytu pomocí sledování a dalších nepřímých znaků jejich přítomnosti, jako je trus nebo srst, a zapojit místní obyvatele i do vzdělávání o velkých šelmách.