O co se hrálo v eurovolbách: Co všechno získá ten, koho jsme zvolili

Letošní evropské volby skončily. Česku připadlo 21 křesel, se kterými je spojen i solidní plat necelých 200 tisíc korun čistého, štědré poslanecké náhrady a také nárok na bruselský důchod. Co dalšího je ve hře?
V letošních eurovolbách se kromě jiného hrálo i o štědré europoslanecké platy. „Měsíční plat poslance činí 10 075,18 eura hrubého (cca 249 tisíc korun), tedy 7853,89 eura (cca 194 tisíc korun) po odečtení daní a odvodů na pojištění,“ uvádí web Evropského parlamentu. Europoslanci však vedle toho mají nárok i na europoslanecký důchod po dosažení věku 63 let. „V souladu s článkem 14 statutu poslanců mají bývalí poslanci nárok na důchod po dosažení věku 63 let. Rovná se 3,5 % platu za každý dovršený rok ve funkci a jedné dvanáctině za každý další dovršený měsíc, celkově však nejvýše 70 %,“ dodává zmiňovaný web.
Pro menší uskupení je důležitá i hranice zisku 1 procenta hlasů, která zajišťuje státní příspěvek. Společně se sněmovními volbami jsou eurovolby jediné, kde se tento příspěvek vyplácí. V krajských volbách, ve volbách do zastupitelstev obcí, Senátu ani v prezidentské volbě se tento příspěvek neposkytuje. Ve volbách do Sněmovny získávají kandidující uskupení se ziskem nejméně 1,5 % hlasů za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu 100 Kč. „Obdobná úprava platí i při volbách do Evropského parlamentu s tím, že bude politické straně, politickému hnutí nebo koalici, které ve volbách získaly nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč,“ uvádí ministerstvo vnitra.
Výsledky voleb EP
Uspějí skokani?
Politolog Ondřej Mocek (37) pro Aha! vysvětlil, že v letošních volbách potenciál pro velké pohyby nevidí. „Může za to i fakt, že Češi v eurovolbách stále hodně sází na politiky známé hlavně na domácí půdě,“ řekl. A právě ty většina stran umístila na přední místa svých kandidátek. Koalice Spolu například čelí občasné kritice za to, že na kandidátku nepustila do nižších pater adepty s potenciálem přeskočit ostatní – ať už šlo o »zaříznutí« Miroslava Kalouska (63, TOP 09), či odstranění Hayata Okamury (57, KDU-ČSL), který měl kandidovat do europarlamentu až z 25. místa.