Střeva o nás řeknou všechno! Mikrobioložka o kondici trávicího systému
6 fotografií
Bez mučení musím přiznat, že nabídka analýzy střevního mikrobiomu mě v prvním okamžiku docela vylekala. Respektive představa odebrání vzorku. Nikoho totiž asi nepřekvapí, že do laboratoře se odesílá vzorek stolice. Odbornice Iva Kotásková mě ale ujistila, že systém odběru je propracovaný do poslední maličkosti a není se čeho bát. A tak jsem po chvíli, v touze získat detailní informace o vlastním těla, kývla.
Odběr je hračka
Pár dní nato mi kurýr doručil odběrovou sadu v krabičce. Nemělo smysl otálet, pustila jsem se do akce. Nezbývalo než dát Ivě za pravdu, obavy nebyly na místě a celá akce zabrala jen pár sekund. Odebraný vzorek pak stačilo vložit do připravené nádobky se speciálním médiem, které používá i NASA a která jej chrání neporušené při pokojové teplotě až měsíc. Na nádobku byl v sadě připravený ještě sáček, ve kterém následně putoval do obálky. Pak už jen stačilo do počítače naťukat pár údajů a vybrat si, kdy si diskrétně zabalený vzorek zdarma vyzvedne kurýr a odveze jej na analýzu do Brna.
Málo vlákniny a hodně éček
Uběhlo pár týdnů a já jsem v rukou držela výslednou analýzu. Na její interpretaci jsem mohla využít odborných poradkyň na telefonu. A teď už k výsledkům, na které jsem byla velmi zvědavá. Rozbor ukázal, že rozmanitost mého mikrobiomu je v dobrém stavu, a aby tomu tak zůstalo i nadále, bylo by vhodné podpořit tento fakt konzumací fermentované zeleniny, jogurtů a kefírů.
Analýza však odhalila, že strava, kterou běžně konzumuji, je chudá na vlákninu, a proto je vhodné jídelníček obohatit o zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, ořechy a rostlinné oleje. Dlouhodobý nedostatek vlákniny může totiž způsobit například vznik hemoroidů, ale také koronární vaskulární onemocnění. Bylo by také vhodné, abych výrazně omezila »éčka« a obecně konzumaci vysoce průmyslově zpracovaných potravin a nápojů, stejně tak jako cukrů a pečiva. Tato informace mě překvapila, protože jsem byla toho názoru, že moje stravovaní, není tak špatné.
Pohni a dej si rybu!
Moje střeva bohužel nezalhala v tom, že nesportuji tolik, jak by si moje tělo zasloužilo a bylo by fajn na pohybu přidat, alespoň o 30 minut denně, postačí přitom běžná chůze. Pravidelné cvičení má totiž také vysoce pozitivní vliv na rozmanitost a kvalitu mikrobiomu. Z vitaminů bych se měla zaměřit zejména na doplnění A, D a E, ideálně skrze potravu, takže si dopřávat dostatek mléčných výrobků, meruněk, dýní, ořechů a čerstvých ryb. Report k mé nelibosti odhalil také fakt, že mucinová vrstva, tedy vnitřní výstelka střeva, je v mém případě velmi tenká. To vede k nadměrnému průchodu tuků a toxinů do organismu.
Abych účinně podpořila aktivitu »hodných« bakterií ve střevech, je potřeba doplňovat kmeny Lactobacillus a prebiotika s obsahem inulinu, který slouží jako živina pro prospěšné bakterie. To, že je v mých střevech podprůměrné množství laktobacilů má vliv na špatné vstřebávání tolik potřebného vápníku. Podtrženo sečteno, je jasné, že střeva nelžou a výsledkům analýzy jsem musela dát ve většině bodů za pravdu. Skvělá zpráva je, že stav mikrobiomu lze stravou a pohybem ovlivnit a já věřím, že budu-li se držet doporučení, za pár týdnů budou výsledky lepší a i já se budu objektivně cítit mnohem lépe.
ROZHOVOR
Říká se, že střeva jsou druhý mozek. A potvrzuje to i vědkyně Iva Kotásková (35). Zdravý mikrobiom totiž pozitivně stimuluje imunitní systém, napomáhá trávit jinak nestravitelné živiny, a ty potenciálně toxické látky naopak rozkládá. Co ale dělat, když je jeho rovnováha narušena? Lze to vůbec napravit?
Jaké informace může odhalit rozbor našeho střevního mikrobiomu?
„Těch je mnoho. Víme-li, jaké bakterie osídlují naše střevo, dokážeme odvodit a interpretovat celou řadu dalších informací, se kterými pak lze už zcela konkrétně pracovat a zlepšit například stravu, životní styl a třeba i přidat na pohybu.“
Co všechno vlastně bakterie uvnitř našich střev ovlivňují?
„Opravdu všechno. Je potřeba si uvědomit, že střeva jsou velmi prokrvená. To je dáno tím, že v nich dochází ke vstřebávání živin z potravy. Takže velké množství látek ze střev se krevním řečištěm dostává do celého organismu. Takto se tam mohou dostat i toxiny, které bakterie ve střevech vytvářejí. V poslední době se velmi diskutuje o tzv. ose mozek střevo, tedy funkčním propojení střev a myšlení, nálady, kognitivních funkcí, celkové zdatnosti nervové soustavy. Střeva ovlivňují ale i ukládání tuku a hubnutí.“
Takže to jaké bakterie se usídlily v našich střevech, ovlivňuje to, jak se nám daří nebo nedaří zhubnout?
„Je-li zvýšená propustnost střev, pak jak pro toxiny, tak pro tuky. To znamená, že se do krevního řečiště dostává větší množství tuků, které se pak ukládají různě po těle. Studie prokázaly, že člověk s tenkou hlenovou vrstvou propouští do krve tuky snáze a má predispozice k nabírání váhy a ukládání tukových zásob.“
Vy pak doporučíte, jak se stravovat?
„Konkrétní jídelníček ne, na to je potřeba jiný odborník. Ale pokud se ukáže například, že klient konzumuje málo vlákniny, doporučíme konkrétní kroky k nápravě. Nebo pokud je potřeba podpořit růst bifidobakterí, pak doporučíme doplnit prebiotika obsahující inulin, atd.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (26. 11. 2023)
6 fotografií
