Rapper LockerMusic: HUDBA JE CESTA K MÉMU ZAMČENÉMU SRDCI
LockerMusic, známý též jako Locker, je umělecký pseudonym talentovaného Martina Cyrnera (23), který v hudbě nachází terapii i autenticitu. Jeho rap kombinuje vlivy mnoha žánrů a přidává i líbivý pop. Hudba je v jeho podání upřímným odrazem vlastního života. Snaží se reflektovat autentické zážitky, ať už jde o příjemné nebo ty méně příjemné momenty ve svém životě. Přečtěte si rozhovor s umělec, který toho má mnoho na srdci a rozhodně má co říct.
Jak by si charakterizoval svou hudbu?
Určitě jako komunikační prostředek a zároveň terapii. Vkládám do ní svůj život, prožitky jak ty hezké, tak ty nehezké. Vyjasňuji si v ní spoustu věcí a skrz ní dokážu říct lidem, co momentálně cítím nebo prožívám a v tom se můžou právě i někteří posluchači najít. Snažím se jít svým vlastním směrem a ne úplně s proudem, což může znít jako klišé, ale rap je u nás poslední dobou vnímán trochu „škatulkovaně“ a já se vnímám jako rapper, co ho dělá multižánrově. Mám pomalé melodické písničky, ale zároveň i rychlejší "klubové". Vždy se to odráží na tom, o čem daná skladba je a i podle toho vybírám, jak bude jako celek působit a co lidem dá nebo v nich zanechá.
Kde bereš inspiraci?
Jednoduše, v životě. Vždy jsem si stál za tím, aby moje hudba byla autentická, protože když se budeme bavit o rapu, pro mě to vždy bylo primárně o obsahu, a tak chci, aby to co říkám, byla pravda, což mi poslední dobou u mladých umělců v tomhle žánru chybí, kolikrát je to povrchní, hodně postavený na egu a nepředává to za mě tu přidanou hodnotu, o čem by to aspoň z mého pohledu mělo být, ale stál bych sám proti sobě, kdybych řekl že dnešní rap u nás není dobrý, když se budeme bavit o hudební stránce, je tady fakt na vrcholu, je to aktuálně nejposlouchanější žánr v republice a spoustu jmen na scéně mě inspiruje, ovlivňují mě ale i ostatní žánry a jak jsem už jednou řekl, dělám z tohohle pohledu hudbu, která je někde mezi popem a rapem.
Jak dlouho se hudbě věnuješ?
Hudba mě odjakživa hrozně bavila, ale nikdy jsem nehrál na nějaký hudební nástroj nebo nechodil na zpěv, od 12 let jsem začal poslouchat rap a jelikož jsem vynikal v psaní a recitačních soutěžích, věděl jsem, že tohle je žánr, který mě bude formovat. První vlastní skladby jsem napsal a vytvořil v roce 2018, věděl jsem, že jednou chci, aby se dostaly do světa, a tak jsem se začal věnovat hudbě a konkrétně rapu více do detailu, učil jsem se rytmiku, frázování, zdokonaloval hudební sluch a finální produkt, album EMOCE spatřilo světlo světa v roce 2021, od tohohle roku datuju, že hudbu dělám profesionálně a taky veřejně.
HUDBA JE CESTA K MÉMU ZAMČENÉMU SRDCI
Proč si říkáš LockerMusic?
LockerMusic, zkráceně Locker. Celé to vzniklo už v těch začátcích, hodně prvních skladeb bylo o mém zlomeném srdci a nešťastné lásce, tady narážím na tu autenticitu, co jsem žil, to jsem psal. A tyhle jednotlivé příběhy jsem postupně odemykal posluchačům, zároveň jsem hledal cestu k mému zamčenému srdci. Ve finále to přišlo z angličtiny, jako zamčená schránka plná hudby. Do teď si tuhle filozofii ve své hudbě držím, jak se posouvám v životě, přibývají události a témata, které postupně odemykám jak sobě, tak následně posluchačům
Kdo je tvým hudebním vzorem?
Těch jmen by bylo určitě mnoho, ale když bych si měl vybrat, celosvětově je to určitě Tupac Shakur, jeho spojení hudby a důležitých témat u mě právě vytváří lásku k rapu jako takovému. Čest jeho památce... A když budu lokální, jednoznačně Sergei Barracuda, jeho cit k hudbě, práce za ty roky, spojení jemnosti a síly, album Finesa je masterpiece, co mi pomohlo nejen v hudbě... Je pro mě skrytý doktor v hudbě a obrovská inspirace, navíc spojení například s Adamem Mišíkem, kterého mám taky rád, vytvořilo přesně to, co je mým cílem, pop-rap!
Jaký je tvůj sen a cíl v hudbě?
Udělat z koníčku mé živobytí. Od roku 2021 je hudba moje Alfa Omega, chci se stále posouvat, inspirovat lidi a skrz hudbu jim předat můj pohled na svět v kterém se může spoustu z nich najít. Tím pádem dělat to lépe a lépe, abych oslovil větší okruhy posluchačů a získal si širokou fanouškovskou základnu, na které si pak ten sen můžu postavit a splnit.
A co tvá poslední deska?
Co v ní posluchači mohou najít? Spoustu pocitů a různorodých vjemů, co mi ovlivnily život za poslední roky, proto nese název POCITY a je moje druhá po první desce EMOCE. Je spojením právě té multižánrové složky v mém rapu, každý track ukazuje jeden z pocitů, které jsem prožíval a člověk v něm najde výpověď dnešní mladé generace na spoustu témat v průběhu času, protože začala vznikat už v průběhu vydání první desky, kterou jsem měl textově hotovou a už jsem ji jen hudebně dotahoval. Má to všechno, všechny pocity, které jste někdy zažily na jednom místě a každý si tam najde podle mě jiného favorita, aspoň tak to vnímám díky zpětné vazbě od fanoušků.
Pracuješ teď na něčem dalším?
Pracuji na více projektech zároveň, ale ten, který je nejblíž a dávám do něj nejvíc úsilí i energie je připravované EP s názvem Walkers Road, kde chci přinést něco, troufnu si říct nového a netradičního pro lokální hudební scénu. Dělá na tom spoustu lidí a nebude to jen o hudbě. Věřím, že nejeden člověk se nad tím pozastaví a užije si odlišný zážitek na naší lokální hudební scéně.
