Před 600 lety Karlštejn odolával smrdutému peklu: Pod palbou splašků | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pondělí 22. července 2024

Svátek slaví Magdaléna, zítra Libor

Před 600 lety Karlštejn odolával smrdutému peklu: Pod palbou splašků

Důstojný, výjimečný a krásný je hrad Karlštejn, pnoucí se nad lesy na Berounsku.
Důstojný, výjimečný a krásný je hrad Karlštejn, pnoucí se nad lesy na Berounsku. ( Foto Aha! – David Malík, Ayay UK, El Gran Capitan, ara)

Středověk nebyl žádná selanka. Tehdejší vojska ovládala stejně zákeřné techniky jako ta dnešní. Užívala i biologické zbraně, navíc dost ponižující. Své o tom vědí zdi Karlštejna, které před 600 lety dobývali husité i soudky se zkaženým masem a fekáliemi!

Dekorace, známá z romantického příběhu o Karlu IV. a jeho choti Elišce, zažila mnohé. „V roce 1422 mu bylo úzko, přesněji od 20. května do 8. listopadu. Tehdy jej dobýval pražský svaz nebo také pražané, husitské uskupení měst a šlechty založené roku 1421,“ připomínají historikové.

Nejdřív děla

Pevnost v divokých husitských časech spravovali příznivci Zikmunda Lucemburského (1368 – 1437), nepřítele kalicha. Její obranu měl prolomit jiný Zikmund, synovec litevského velkoknížete Korybutovič (1395 – 1435), jehož chtěla ustanovit šlechta českým králem. Obsadil kopce kolem Karlštejna a začal ostřelováním hradu pěti děly, pěti praky, srubnicemi a tarasnicemi. Zdi však odolaly. Pak ale přišel potupný a zákeřný plán!

Husité vedli války se svými protivníky i navzájem na českém území v letech 1419 až 1434.

Vysáli žumpy

Protože střelba majestátný hrad téměř nepoškodila, uchýlili se dobyvatelé k tomu, že otrávili potok zásobující jeho studny. A opět bez většího účinku. Pak ale přišel nápad nad jiné smrdutý! Na povozech z Prahy do Karlštejna zamířilo 1813 soudků s obsahem pražských žump. Kromě fekálií ukrývaly i zkažené maso a další »lahůdky«. Soudky poté na hrad metali útočníci pomocí praků a hrad změnili v obří hnojiště. To samozřejmě lákalo mraky much, které se slétaly snad z celých Čech.

Víte, že...

...ve 30. letech podvodník Josef Harry Jelínek (1905 – 1982) uskutečnil falešný prodej Karlštejna? Podle této historky byl v roce 1981 natočen televizní film Velká sázka o malé pivo.

Zápalné sudy

Obránci Karlštejna se ale ani tak nevzdali a po posledním útoku 22. října Korybutovič se všemi snahami o dobytí hradu skončil. Za celou dobu bojů na Karlštejn prý dopadlo 9032 kamenů z praků a katapultů, kromě smrdutých sudů i 22 zápalných. Karlštejn neudolaly.

Takhle viděl obléhání Karlštejna, čili Karlštýna, husity výtvarník Věnceslav Černý (1865 – 1936).

Výjimečný klenot minulosti

Hrad Karlštejn byl založen roku 1348 podle návrhu francouzského architekta, stavitele a kameníka Matyáše z Arrasu (1290 – 1352), prvního stavitele katedrály sv. Víta v Praze. Jako místo pro uložení královských pokladů jej vybudoval český král a římský císař Karel IV. (1316 – 1378), sám také už v roce 1355 na hradě pobýval, aby dohlédl na jeho dostavbu a výzdobu interiérů, zejména kaplí. Stavba hradu skončila v roce 1365, kdy byla vysvěcena kaple sv. Kříže ve Velké věži, 60 metrů vysoké dominantě památky.

Muzikálový evergreen

Těžko říct, jestli popularitě Karlštejna v našich časech napomohl muzikálový snímek Noc na Karlštejně (1974), nebo tomu bylo naopak. Vznikl na motivy veselohry Jaroslava Vrchlického (1853 – 1912). Své nejnovější verze v kulisách skutečného hradu se pak příběh dočkal 1. července 2016. Herečka Hana Holišová (na snímku) za roli královny Elišky získala nominaci na Cenu Thálie.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.