PRAHA - Myslíte si, že nás sci-fi věk medicíny teprve čeká? Opak je pravdou. Již dnes si můžete nechat vyměnit většinu orgánů vašeho těla. Do deseti let bude voperování čipů a elektronických součástek do těla rutinní zákrok. Člověk bude rychlejší, silnější a možná i lepší. Budoucnost však začíná už teď!

Mozek jako pevný disk

V současnosti vědci pracují na propojení čipu s mozkem. Například lidem po mrtvici nepracuje určitá část mozku tak, jak by měla. Čip by nahrazoval funkci tohoto vysílače a člověk by se do normálního života vracel vlastně okamžitě. V budoucnosti bude mozek jako počítač. Nebude si vědomě pamatovat, ale přenášet data ohromných velikostí. Vědci pracují na takzvaném pevném disku v hlavě. Propojením mikročipů s mozkem je teoreticky možné získat neuvěřitelně velký prostor na ukládání informací. Jako byste měli v hlavě několik set milionů hudebních cédéček. Nevyčerpatelná diskotéka. Mozek bude fungovat jako přenašeč informací.

Videokamera místo oka

Švýcarským vědcům se podařilo vyřešit problém se slepotou. Výsledkem je mikročip velikosti jednoho čtverečního milimetru. Ten je osazený více než tisícovkou citlivých snímačů, které dokáží přenášet zrakovou informaci na oční nervové buňky. Zatím probíhá testování čipu na laboratorních krysách, ale podle předpokladů bude mikročip připraven do pěti let. Vědci předpokládají, že do dvaceti let oko zcela nahradí videokamera. Princip bude stejný jako u nynějších digitálních fotoaparátů. Kamera by měla dokázat přijatý obraz zakódovat a poslat laserovým paprskem na umělou sítnici a odtud do mozku. Oční kamera spolu s bateriemi může být umístěna do brýlí, tak by se předešlo operativnímu zákroku.

Elektronická ruka s pamětí

Již dnes jsou k dostání elektronické protézy ruky či paže, které jsou nabité mikroprocesory a složitým systémem hydrauliky. Čipy přenášejí informace z pahýlu do robotické ruky. Protézy mají velmi citlivé snímače nervových záchvěvů, které zachycují ze zdravých svalů. V praxi to znamená, že pokud chcete uchopit sklenici s vodou, svalová vlákna předají mechanické ruce informace o tom, jakou silou sklenici držet, aby ji nerozmačkala. V současnosti jsou k dispozici latexové odlitky rukou či paží na zakázku. Takže je téměř nemožné rozeznat je zdálky od zdravé ruky.

Srdce z plastu a oceli

Již dnes medicína využívá senzor, který je přímo v srdci a monitoruje jeho činnost. Snímač nemá vlastní baterie, jelikož je veliký jako zrnko rýže. Ale při ozáření radiovými vlnami se v něm nahromadí tolik energie, aby provedl měření a výsledek odvysílal do počítače. Současné moderní lékařství nabízí i umělé srdce. Je tvořeno kombinací nejkvalitnějších kovů a plastů. Náhradní srdce vyrábí americká firma Abiomed, nazývá se AbioCOR a tluče stotisíckrát za den. V sobě má samonabíjecí baterii s celoživotní zárukou, akumulátor můžete nosit třeba na opasku nebo v tašce. Jediným problémem je jeho váha, je třikrát těžší než lidské srdce. Do několika let se jeho váha sníží a nebude tak pacienta nijak omezovat.

Protézy, které se učí

Vývoj protéz končetin je již tak daleko, že jsou samy schopné reagovat s pomocí mikročipu na podněty pacienta a přizpůsobit se přirozeným pohybům člověka. V blízké budoucnosti s pomocí umělé svalové hmoty zcela nahradí originál a co je hlavní, budou silnější a rychlejší. Islandská firma Össur vyrobila inteligentní náhradu končetiny pro pacienty s amputovanou nohou od stehna! Tato chytrá noha má v sobě zabudovaný čip, který si pamatuje data o svém »pánovi«. Od prvního kroku si ukládá data o způsobu chůze a rychlosti. V podstatě se učí. Složitý systém jemné elektroniky a hydrauliky obsahuje i tlumiče nárazů, aby člověk nepociťoval při chůzi bolest.

Kůže, co se sama hojí

Na umělou kůži už nebudeme muset čekat dlouho. Podle vědců možná jen pět let. Samohojicí se kůže je vlastně umělá hmota složená z milionů malých kapsliček. Pokud je povrch kůže narušen, kapsličky se otevřou a vylijí svůj obsah do otevřené rány. Ta se rychle zacelí a hojení je otázkou několika málo hodin. Umělá kůže bude mít uplatnění hlavně jako povrch protéz.

Autor: Ján TROPP
Foto: Profimedia.cz a archiv