Problémy opeřenců v našem blízkém okolí: Zahradní krmítko smrtelnou pastí!
Letos se uskutečnil už 31. ročník ankety o ptáka roku, jejímž vítězem se stal drobný pěvec – zvonek zelený. Hlavním cílem akce je upozornit na aktuální témata k ochraně těchto živočichů.
Jak by mělo ideálně vypadat soužití člověka s opeřenci a kde lidé ve snaze pomoci dělají největší chyby, vysvětluje ředitel kanceláře České společnosti ornitologické Mgr. Zdeněk Vermouzek (48).
Jak bychom se tedy měli správně chovat, abychom ptákům neubližovali?
„Pokud máme krmítko, musíme ho sledovat a vědět, co se na něm děje. A pokud se na krmítku či v jeho blízkosti objeví nemocní ptáci, pak okamžitě přestat krmit. Alespoň na dva, lépe na tři týdny. Ideální je dát vědět i sousedům, aby udělali totéž. Protože je lepší ptáky donutit k tomu, aby si hledali přirozenou potravu na větším území, než je lákat ke snadnému zdroji potravy, který je v tomto případě pro ně smrtelnou pastí. Obecně je potřeba si uvědomit, že ptáci krmítka ke svému životu nepotřebují.“
Většina lidí přitom přikrmuje právě proto, aby ptákům v tuhé zimě přilepšila…
„Jednotlivé druhy ptactva jsou přizpůsobeny k životu v prostředí, ve kterém žijí. Ptáci tu žili o desetitisíce let dříve, než začal člověk s přikrmováním , a zvládali to. Do značné míry tedy krmíme ptáky kvůli sobě, pro vlastní radost, vlastní dobrý pocit. Abychom mohli třeba u dětí pěstovat pozitivní vztah k přírodě. To je všechno v pořádku. Není cílem říci, že by se ptáci neměli přikrmovat, ale rozhodně musíme mít na paměti to, že to je něco nepřirozeného a že bychom především neměli škodit. A pokud přikrmujeme, měli bychom skutečně přikrmovat, nikoliv překrmovat. Stačí ráno či před večerem nasypat hrstičku slunečnice, abychom se na ptáky mohli podívat, a po zbytek dne by mělo zůstat krmítko prázdné. Tak je to naprosto dostatečné.“
Pokud v krmítku vidíme ptáka nemocného trichomonózou, máme ho odvézt do záchranné stanice?
„Ve volné přírodě nelze ptáky léčit. Pokud už je natolik nemocný, že se nechá chytit do ruky, tak to už je opravdu těsně před smrtí a není jak mu pomoci.“
Popsal byste příznaky onemocnění?
„Nemocného zvonka poznáte podle načepýřeného, mokrého peří či přivřených očí, těžce dýchá, není plachý.“
Jak moc jsou ptáci součástí našich životů?
„Řekl bych mnohem více, než si obecně lidé myslí. Často si jejich přítomnost uvědomíme, až když se promění v nepřítomnost. Z mnoha výzkumů víme, že přítomnost ptáků má velký vliv na psychické zdraví člověka, pro jeho spokojenost, životní pohodu. Kdybychom je neměli, svět by byl mnohem smutnější. A není to jen klišé, je to měřitelné a skutečně to tak je. Lidé, kteří žijí v oblastech, kde se vyskytuje více druhů ptáků, tak jsou v životě šťastnější.“
Koule v síťce je nebezpečná pro všechny
Ač se síťka na lojové kouli může zdát pro přikrmování jakkoliv praktická, skrývá v sobě obrovské nebezpečí, které si velká část populace stále neuvědomuje. V první řadě v ní může uhynout pták, který se do ní zamotá a sám se pak nedokáže vyprostit.
Nejčastější chyby při krmení ptáků
Krmení drobného ptactva je v našich končinách hluboce zakořeněné. Přesto ne každý spolehlivě ví, co ptáčkům nasypat, aby to jejich drobnému organismu neublížilo. Nejlepší je krmit ptáky přirozenou potravou. „Rozhodně by se na krmítku nemělo objevit nic slaného, protože sůl je pro ptáky jedem. Rozhodně nekrmit ničím plesnivým či zkaženým. Pokud kupujeme lojové koule, tak rozhodně kupovat v lepším, specializovaném obchodě a bez síťky,“ osvětluje problematiku krmení Mgr. Vermouzek.
Celý rozhhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (23. 1. 2022)
