Obloha 2022 nabídne podívanou: Padající hvězdy i zatmění slunce
Máme se nač těšit! I letos se totiž budou na obloze odehrávat pohádkové jevy, která nám umožní se na chvíli zastavit a kochat se nebeským představením. Deník Aha! ve spolupráci s českým astronomem a fotografem Petrem Horálkem (35) sepsal nejpozoruhodnější události, které by v roce 2022 neměly uniknout našim očím. Začít můžeme už dnes v noci. Z nebe budou totiž padat hvězdy...
Obloha letos ovšem nenabídne jen pravidelně se opakující události, jako je dnešní maximum meteorického roje Kvadrantidy, ale i unikátní jevy, které se jen tak nebudou opakovat. Největší očekávání mezi laiky je spojeno s částečným zatměním Slunce, které nastane 25. října, zakryto bude přes 40 procent slunečního disku. „Na našem území bude viditelné okolo poledne, tedy v průběhu dne prakticky nejvýše nad obzorem. Na další zatmění Slunce pozorovatelné z Česka či Slovenska si počkáme až do 29. března 2025 a bude opět částečné,“ řekl Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Vrcholí Kvadrantidy
Maximum každoročního meteorického roje začíná dnes ve 21.40 a pozorovat až 80 meteorů za hodinu je možné až do zítřejšího rozbřesku. Letošní pozorovací podmínky jsou téměř ideální, protože výhled na »padající hvězdy« nebude kazit svit Měsíce, který je krátce po novu.
Lov satelitů
Kolem letního slunovratu neklesá Slunce hluboko pod obzor, takže po celou noc osvětluje družice i na těch nejnižších oběžných drahách. A jelikož se většina objektů pohybuje právě na nízké oběžné dráze do šesti set kilometrů nad zemí, zahlédneme na letní obloze i několik desítek satelitů za hodinu. Poznat na nebi umělou družici není obtížné. Vypadá jako světlý bod, který pozvolna a nehlučně letí mezi hvězdami.
Leden: Setkání planet na ranní obloze
Již 29. ledna za rozbřesku, tedy okolo 6.00, uvidíme trojici výrazných planet nízko nad jihovýchodním obzorem. Zářivou »jitřenku« Venuši doplní slabší Mars a prchavý Merkur, k tělesům se po ránu připojí také srpek ustupujícího Měsíce. Samotnou trojici planet nejlépe uvidíme mezi 13. a 17. únorem.
Březen: Zazáří zvířetníkové světlo
Po jarní rovnodennosti 20. března až do konce měsíce se můžeme těšit na tzv. zvířetníkové světlo, tedy slabou zář na noční obloze. Tento jev podobný silnější polární záři způsobuje prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, který rozptyluje sluneční záření.
Květen: Velká prvomájová konjunkce
Prvního máje časně ráno se nad východním obzorem schýlí k velice nezvyklé podívané, nejjasnější planety Venuše a Jupiter se setkají úhlově velice těsně blízko sebe. Tato velká konjunkce bude bohužel od nás vidět jen nízko nad obzorem za rozbřesku (okolo 4.30). Naposledy u nás k takto výrazné konjunkci obou planet došlo v listopadu 2017 a znovu se jí dočkáme až 7. února 2032.
Květen: Měsíc částečně zmizí
V pondělí 16. května časně ráno uvidíme po dlouhé odmlce zatmění Měsíce. Celý úkaz začne ve 3.32 očima nepozorovatelným polostínovým zatměním. Po 4. hodině se nám začne zdát, že je Měsíc z levého okraje začazen černým kouřem. V té době ho najdeme nad jihozápadním obzorem, na opačné straně oblohy ale už bude svítat. Ve 4.28 začne částečné zatmění, Měsíc ovšem bude klesat k obzoru a obloha velice výrazně světlat.
Červenec, srpen: Letní vyhlížení meteorů
Mezi nejoblíbenější letní události na obloze patří každoročně meteorický roj Perseidy, který probíhá mezi 17. červencem a 24. srpnem. Letošní maximum, během kterého uvidíme až 80 meteorů za hodinu, letos vychází na 13. srpna, kdy ovšem bude výhled kazit svit Měsíce. Nejlepší podmínky na vyhlížení poslů nebes tak letos budou mezi 5. a 11. srpnem.
