Mandloňové sady v Hustopečích: Jižní Morava se zase vyspala dorůžova!
Málokdo ví, že jen pár kilometrů od Brna můžete narazit na kdysi největší mandloňové sady v Evropě. V době největšího rozmachu čítaly na 50 000 mandloní, s dnešními 1200 stromy patří stále k unikátním místům v České republice.
Kdy tyto sady vznikly a proč právě v Hustopečích, vysvětlila majitelka hustopečské mandlárny Kateřina Kopová (42).
Proč si mandle dovážet?
Přestože se mandloně pěstují v Evropě převážně ve Francii a v Porýní, nebývale se jim daří i v této moravské lokalitě. Kdy a proč se tady s pěstováním mandloní vlastně začalo? „Protože se v poválečných letech dováželo do tehdejšího socialistického Československa na 300 vagonů mandlí ročně, na vyšších místech bylo rozhodnuto, že naše republika bude v tomto směru soběstačná. A tak byl v roce 1949 založen v Hustopečích tento mandloňový sad, který se v průběhu let rozrůstal,“ vysvětluje Kateřina Kopová. Oblast jižní Moravy, obzvláště mikroregion Hustopečsko, je totiž pro pěstování této plodiny obzvláště vhodná. Hlavně pro to, že je nejteplejší v ČR. Převážně se pěstování mandloní doporučuje zejména ve vinařských oblastech, růst ale můžou všude tam, kde se daří broskvím a meruňkám. „Vyhovují jim zejména sušší, záhřevné a vápenité půdy s dostatkem dusíku,“ dodává Kateřina Kopová. V Hustopečích se prý podnebí nejvíce blíží Středomořskému.
Chlouba málem zanikla
Zakládání a udržování mandloňových sadů vyžaduje velkou péči, což se poměrně dlouho dařilo. Úrodné období trvalo téměř padesát let. Po roce 1989 však kvůli novým vlastnickým vztahům zlatá éra postupně skončila, sady začaly upadat a chřadnout. „Rozhodlo se tehdy, že je lepší mandle kupovat z ciziny.“ Přitom rozmanitost druhů je předpokladem zachování přírody v co nejširším druhovém zastoupení. A co si budeme povídat, pohled na rozkvetlé růžové řádky stromů potěší oko, zklidní vystresovanou mysl.
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (18. 4. 2021)
