Narodili se 29. února: Osmnáctiny? Ty oslavím za 12 let!
4 fotografie
Úpis od kamarádů, že s ní její osmnáctiny oslaví za 54 let, má už přes čtyři desetiletí výpravčí z Rynoltic na Liberecku Květa Slabá. Nelogický údaj souvisí s tím, že se narodila 29. února. Datum se v kalendáři objevuje jednou za čtyři roky.
Budeme-li se držet kalendáře, stává se dnes »občankou«, slaví 15. narozeniny, ač se narodila před 60 lety. A na osmnáctiny si bude muset počkat ještě dalších 12 let, do roku 2032.
Po porodu pláč
Na svět přišla v Uherském Hradišti hodinu před půlnocí 29. února 1960. Její maminka jí pak vyprávěla, že kvůli tomu plakala. „Zkoušela je v porodnici přemluvit, aby mi to napsali na 1. března, neuspěla,“ popisovala se smíchem. Sama s datem problém nemá, ani jako dítěti jí to nevadilo. Narozeniny slavila každoročně.
„A víte, koho mně bylo líto, když jsem byla malá holka? Horymíra. Říkala jsem si, to je blbé, že ti Horymírové nemají svátek každý rok,“ uvedla.
26 podpisů
Poprvé jí 29. únor chyběl, když jí bylo 18. „Já jsem svým spolužákům a kamarádům byla na osmnáctinách a moje osmnáctiny prostě nebyly ten den,“ vzpomíná. A tak vznikl onen památeční úpis. „Mám tam asi 26 podpisů, že až já budu mít osmnáctiny, tak se všichni dostaví a zapaříme,“ popsala Květa Slabá, která proslavila rynoltické nádraží, kde také bydlí. Zasloužila se o to, že v roce 2013 se stalo vítězem celorepublikové ankety o nejhezčí nádraží. Později začala v čekárně půjčovat cestujícím knihy, stejnou tradici zavedla na nádraží v Jablonném v Podještědí, kde je nyní také výpravčí.
Dva svátky
Chybějící narozeniny si vynahrazuje svátkem. Lidé jí přejí nejen ke Květoslavě, jak má napsáno v rodném listě, ale i ke Květě. „Když třeba přinesou i dárky, je trapný říkat: Jejda, já nemám svátek, takže mám dva,“ řekla.
Maminka a přednosta má vždycky pravdu
K padesátinám Květě Slabé přednosta z Děčína poslal přání s neexistujícím datem 29. února 2010. „To se mi líbilo, dala jsem to na nástěnku a říkala: A pak, že 29. únor není, pan přednosta má přece vždycky pravdu,“ dodala se smíchem.
Sedmé narozeniny oslavím dvakrát se Zlínem: Dnes fotbal, zítra hokej
Mít narozeniny jednou za čtyři roky nevadí Davidu Šimonovi narozenému v roce 1992 ze Zlína. Ba právě naopak. „Nikdy mě to nemrzelo. Pokaždé, když se mě někdo zeptá, kolik mi je let, baví mě říct, že sedm. Každý je vykulený a přemýšlí, jak je to možné. Hned ho nenapadne, že jsem se narodil 29. února,“ usmíval se. Když byl malý, rodiče to neřešili. S rodinou slavili vždy 28. února. „K tomu datu jsem nosil na základce nějaké sladkosti spolužákům, dostával dárky. Stejné je to i s přibývajícím věkem. Ale těch pravých narozenin si člověk víc váží. Jsou zvláštnější,“ míní oslavenec, který podniká v online marketingu.
Letošní sedmé narozeniny oslaví jako sportovní fanda s velkou parádou v Praze. „Jedu tam s kamarády. Stejně jako přestupný rok je taková mimořádná náhoda v losování, že tam v sobotu hraje fotbal Sparta se Zlínem a v neděli Sparta se Zlínem zase hokej. To si nenechám ujít. Bude pochopitelně i oslava, žije tam moje sestra. Beru s sebou lahvinky sedmileté dobré slivovice,“ dodal.
Barboře (32) je vlastně osm: Ale cítí se na pětadvacet
Na letošek se zvlášť těšila i Barbora Pazděrová (32) z Frýdku-Místku, i ona se narodila v přestupném roce a slaví »pravé« osmé narozeniny. Co na tom, že jí je dvaatřicet, cítí se na pětadvacet.
„Pro mě je to jednou za čtyři roky den s velkým D, rozhodně slavnostnější než jiné roky. Budeme mít ty nejlepší dobrůtky, aby si rodina a přátelé během oslavy pochutnali,“ ukazuje sýrařka Barbora. Slaví i v jiné roky, nikdy prý ale tak obřadně. „Maminka nabádala v porodnici lékaře, aby mi datum narození posunuli. Abych měla narozeniny každý rok. Nějak se přemluvit nenechali,“ říká oslavenkyně a dodává: „Až se vrstevníci dožijí osmdesátky, bude mi vlastně teprve dvacet.“
4 fotografie
