Doc. Jiřího Reifa, Ph.D. (39): Proč jsou ptáci nevěrní? | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 25. dubna 2024

Svátek slaví Marek, zítra Oto

Doc. Jiřího Reifa, Ph.D. (39): Proč jsou ptáci nevěrní?

Ilustrační foto
Ilustrační foto (Pixabay)

Už Alfred Hitchcock je ve svém nejslavnějším hororu Ptáci vykreslil jako inteligentní a dokonce agresivní bytosti. V nejnovějším filmu Nabarvené ptáče jde o metaforu jinakosti a vydělení, ale o důležitých instinktech nemůže být pochyb. 

Víme, že ptáci jsou potomci pravěkých dinosaurů a že jsou součástí našeho okolí odpradávna. Jsou chytří, vytrvalí a možná si trochu komplikují život věčným stěhováním. Nemohou si pomoct, létají za teplem a potravou, migrují jako jediný zvířecí druh. Opeřenci už v dětství okouzlili také doc. Jiřího Reifa, Ph.D. (39) z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Pane docente, je spočítáno, kolik druhů ptáků žije ve světě a kolik u nás?

„V České republice jsou to zhruba čtyř stovky druhů, ale ve světě registrujeme zhruba na deset tisíc druhů ptáků.“

Který je pro naše země nejtypičtější?

„Nejvíce je u nás zastoupena velmi přizpůsobivá pěnkava obecná, ale jestli jsou jich čtyři nebo pět milionů, těžko říct. Z těch nejméně u násse vyskytujících je to třeba drop velký. Několik párů ale hnízdí na jihu Moravy.“

Zřejmě se ale všeobecně za nejpočetnější považuje vrabec obecný.

„Ten patří u nás společně s pěnkavou, sýkorou koňadrou, pěnicí černohlavou a skřivanem polním mezi pět nejpočetnějších ptáků. Nicméně takový vrabec ale v poslední době z městských center zmizel.“

Jak si to vysvětlujete?

„Zřejmě to bude tím,že ve městech nenajde už tolik potravních příležitostí. Mimochodem vrabec se sýkorou patří u nás k nejvíce prostudovaným ptákům, protože hnízdí v dutinách a lezou tedy do budek, což ornitologům vyhovuje. Mohou jim tak snadněji odebrat krev, pozorovat jejich chování, opeření, barvy, který samec s jakou samicí se páří, jestli jí zahýbá, nebo ona jemu.“

Počkejte, ptáci jsou si nevěrní?

„Je to přirozené. Zejména u drobných pěvců.“

Vysvětíte princip nevěry?

„Ano, sameček přiletí nazačátku jara na hnízdiště, kde se snaží zabrat co nejlepší teritorium. Je ochoten se o něj poprat s jinými samci. Vyhrávají logicky ti nejsilnější, kteří bývají současně taky nejhezčí a nejkrásněji zpívají.“

A nalákají samičky…

„Samice přiletí dejme tomu po týdnu a koukají, který samec by se jim nejvíce líbil a toho si vyvolí. Když není samice zkušená a rychlá, tak na ni zbude horší samec. Dá se s ním sice dohromady, ale taky vidí, že je vedle »nabušený« soused, který se jí zalíbí a chtěla by s ním mít mláďata.“

Takže svému chudinkovi zahne.

„Ona sice s původním samcem založí hnízdo, ovšem taky se snaží spářit se sousedem, což se jí někdy podaří. Vnutí se mu a on neváhá, je to přece pořádný samec.“

A co na to její sameček? Radost z toho zřejmě nemá.

„Samice drobných pěvců mívají pět šest vajíček, z toho mohou být ale třeba dvě od jiného samce. Přitom první samec o tom nemusí vědět a stará se tak o všechna mláďata stejně.“

PARAZIT KUKAČKA

Jak moc je pravda, že kukačka zanáší?
„Kukačka je obligátní hnízdní parazit. Samice snáší vejce do hnízda druhu, který má šanci její mládě vychovat, protože sama to nedokáže.“
Je pro to nějaké vysvětlení?
„Neumí to prostě, nedělá si svoje hnízdo a bez hostitelů by nepřežila.“
Jak to, že ptáci nepoznají svoje vajíčko,
„Hostitelé jiné mládě mohou poznat jen v určitém období. Ve chvíli, kdy kukačka přiletí do jejich hnízda, aby zde nakladla vejce, dochází často k boji s původními obyvateli hnízda. Typickým hostitelem kukačky je rákosník velký. Kukačku se snaží odehnat, ale ona je oproti němu robustnější, takže se jí většinou podaří vejce do hnízda rákosníků nějak dostat.“
Mohou je vyhodit?
„Oni buď hnízdo opustí, zastelou ho, nebo se z mateřského citu o mládě kukačky postarají. Ta je však větší, má tak více otevřený zobák při krmení, píská znatelněji, což pro rodiče znamená, aby se toto mládě snažili krmit o to úporněji, na úkor svých vlastních mláďat. S kukačkou se nadřou a ta pak může i ostatní mláďata vyhodit z hnízda.“

Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.